Nejefektivnější zdravotnictví mají v Hongkongu a Singapuru. Česko si polepšilo

Index efektivity se skládá ze tří vážených parametrů – očekávaná střední délka dožití, náklady na zdravotní péči přepočtené na osobu a relativní náklady na zdravotní péči (náklady na zdravotnictví jako procento z HDP).

Hongkong, který se umístil na prvním místě žebříčku, održel 88,9 bodu ze sta možných. Jediná další země, jež získala více než 80 bodů, byl druhý Singapur s 84,2 bodu. Třetí Španělsko obdrželo 72,2 bodu, čtvrtá Jižní Korea 71,5 a páté  Japonsko 68,2.

„V Hongkongu evidentně existuje nejlepší poměr cena/výkon, to jest lidé se tam za poměrně málo peněz dožívají vzhledem právě k objemu prostředků vydaných na zdravotnictví nejvyššího věku. Výdaje na zdravotnictví však nejsou jedinou vysvětlující proměnou určující výšku naděje dožití při narození,“ komentoval výsledek pro Novinky hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Do první desítky se dostalo i Chile na osmém místě s 65,2 bodu. Jde zároveň o jedinou jihoamerickou zemi, která se umístila do třicátého místa.

Nejméně efektivní zdravotnictví z porovnávaných zemí má Rusko, které dosáhlo 24,3 bodu ze sta možných.

Česko má podle Bloombergu efektivnější zdravotnictví než třeba Švédsko či Německo. Obě země přitom za zdravotní péči zaplatí mnohem více peněz. Ve Švédsku je to 164 004 korun na osobu, v Německu 130 351 korun.

„V České republice se podle OECD zdravotnické výdaje přepočtené na obyvatele v letech 2009 až 2013 propadly o 0,2 procenta. O to výraznějším úspěchem je poskočení ČR v žebříčku Bloombergu, které je zároveň dalším důkazem toho, že zdravotnické výdaje nejsou vším,“ zdůraznil Kovanda.

Zdravotní péče o průměrného Čecha stojí 33 220 korun. To je více než v Chile, jehož zdravotnictví je podle žebříčku mnohem efektivnější. Péče o průměrného Chilana stojí 27 390 korun.

Jednoznačně nejdražší péči si ze zemí v první desítce užívají Australané. Zdraví průměrného Australana vyjde na 145 286. To však není nic proti průměrnému Američanovi, jehož zdraví stojí 226 518 korun. USA se však v žebříčku efektivity umístily na padesátém místě z 55 zemí.

Podle Kovandy však při posuzování péče o zdraví občanů nejde koukat jen na výdaje na zdravotní péči.

„Vysoké příčky v žebříčku obsazují vyspělé asijské země typu Hongkongu, Japonska nebo Koreje a také evropské země od Středozemního moře, jako je Španělsko nebo Itálie. Všechny tyto státy představují přímo čítankové případy regionů, v nichž má obyvatelstvo jistou dlouhověkost zakódovánu v DNA,“ poznamenal.

Pokud jde o relativní náklady na zdravotní péči, v Hongkongu jde o 5,4 procenta HDP, v Singapuru o 4,92 procenta.

Z deseti nejefektivnějších států jsou relativní náklady nejvyšší v Japonsku, kde činí 10,23 procenta HDP. Naopak nejnižší relativní náklady mají v první desítce Spojené arabské emiráty s 3,64 procenta.

V Česku jsou relativní náklady (7,4 procenta HDP) nižší než ve většině sousedních zemích. Nižší jsou pouze v Polsku, kde dosahují 6,4 procenta. Polsko se v žebříčku umístilo o pět míst výše než Česká republika.

V Německu má zdravotní péče relativní náklady 11,3 procenta HDP, v Rakousku 11,21 procenta a na Slovensku 8,05 procenta.

Nejvyšší střední délku dožití má z provnávaných zemí Hongkong, kde se lidé v průměru dožívají téměř 84 let. Velmi dobře jsou na tom i Španělé se střední délkou dožití 83,8 let a Japonci s 83,6 let.

Nejnižší délka dožití ze zařazených zemí je v Rusku, kde činí 70,37 let. Jen o málo lépe je na tom Ázerbajdžán s 70,76 let.

V Česku je naděje dožití (78,3 let) lepší než na Slovensku (76,7) a v Polsku (77,3), ale horší než v Německu (80,8) a Rakousku (81,3).

Na výsledném čísle indexu efektivity dané země se parametr očekávané délky dožití podílí z 60 procent, relativní náklady z 30 procent a náklady na hlavu z 10 procent.

Do žebříčku byly zařazeny země s minimálně pěti milióny obyvatel, s HDP alespoň 5 tisíc dolarů na hlavu a střední délkou dožití 70 let a více.