Článek
Druhý tubus začne sloužit od platnosti nového jízdního řádu, tedy od neděle 9. prosince. Pak už bude tunel využívat veškerá železniční doprava.
„Maximální rychlost bude po prvních měřeních stanovena na 120 kilometrů v hodině, po provedení takzvané pantografové zkoušky někdy počátkem příštího roku se zvýší na 160,“ řekla Právu Radka Pistoriusová, mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Pokud někdy dojde na uvažovanou výstavbu vysokorychlostní trati, budou moci vlaky svištět tunelem i dvoustovkou.
Nový jízdní řád počítá s tím, že se cesta expresem mezi pražským a plzeňským hlavním nádražím zkrátí o 11 minut - z hodiny a 25 minut na hodinu a 14 minut.
Z Kyšic do Plzně
Tunel o délce 4150 metrů prochází pod vrchem Chlum, a to mezi obcí Kyšice a okrajem Plzně, trať ze západočeské metropole do Rokycan zkrátil z 20 na 14 kilometrů. Jestliže doposud trvala jízda rychlíkem z Plzně do Rokycan 20 minut, podle nového jízdního řádu to je minut 11. Rychlejší spojení z centra do centra neexistuje.
Když si novináři v pátek ráno jízdu tunelem vyzkoušeli, vlak jím projížděl padesátkou. První dojmy: klidná jízda, rozsvícené nouzové osvětlení, které bude ale běžně vypnuté, nasvěcuje hladké stěny z betonových skruží, beton je i tam, kde jinde bývá štěrkové podloží a pražce. Trochu to působí dojmem, že se vlak neřítí po železnici, ale po silnici.
Koleje uhýbají z původní trasy hned za Plzní a zpět se napojí až u Ejpovic. Část železnice z Plzně do Chrástu bude zrušená a Plzeň ji chce proměnit v cyklostezku. Chrást a navazující lokálku do Radnic začnou dráhy obsluhovat po původní trati z Ejpovic, kde vyrostla nová přestupní stanice.
Dlouhé a bezpečné
Tunel je výjimečný nejen svojí délkou, ale i bezpečnostními prvky. „Je nejbezpečnější v republice, splňuje ty nejvyšší evropské standardy,“ uvedl Jiří Svoboda, generální ředitel SŽDC.
Koleje nejsou uloženy ve štěrkovém loži, ale na armovaných betonových deskách, aby po nich mohly záchranářské vozy, po stranách vedou chodníky, nechybí rozvody požárního potrubí.
„Základním bezpečnostním prvkem je už to, že tunel má dva tubusy propojené osmi spojkami, jsou každých 800 metrů, je kudy uniknout,“ podotkl Svoboda. Portály tunelu hlídají před vetřelci infrabrány a kamerové systémy. „Pokud dispečink vyhodnotí situaci jako vážnou, zastaví provoz,“ doplnil Svoboda.
Stavba je klíčovou součástí modernizovaného dvoukolejného koridoru z Plzně do Rokycan. „Celkové náklady dosahují výše 6,783 miliardy korun,“ sdělil Svoboda. Hlavní položkou je právě tunel. Částkou 3,5 miliardy přispěje Evropská unie.
Opožděný start
Razicí práce začaly v lednu 2015, přibližně o rok později, než se původně předpokládalo. „Důvodem byl rozsáhlý archeologický průzkum,“ vysvětlil Milan Majer, hlavní inženýr stavby ze SŽDC. Viktorie - gigantický stroj o hmotnosti osmnáct set tun, délce 114 metrů a s průměrem razicí hlavy skoro deset metrů - začala napřed razit jižní tubus, v září 2016 se zakousla do severního.
Celkem musela odtěžit na šest set tisíc kubíků zeminy. „Kvůli geologickým a hydrologickým poměrům se tyto práce zpozdily o devět měsíců,“ připomněl Majer.
Na zmodernizovaném koridoru z Prahy do Plzně zbývá dokončit úsek mezi metropolí a Berounem - trať podél Berounky by měl nahradit 20kilometrový tunel. Jízda mezi oběma městy by se pak zkrátila na tři čtvrtě hodiny.