Článek
„Stále více rodin se dostává do konfliktů kvůli penězům. Jejich spouštěčem jsou finanční problémy, které v době recese začínají sužovat stále více českých rodin,“ potvrzuje psycholožka Radana Štěpánková.
Podle manželských poradců, psychologů a sociálních pracovnic spory a rodinné hádky velmi těžce nesou děti.
Třetina dětí by uvítala, kdyby se rodiče tolik nehádali, uvádí analýza Hodnotové orientace dětí, kterou zpracoval Národní institut dětí a mládeže.
Spory o peníze nejsou podle analytiků v českých rodinách nějakými akademickými debatami, ale někdy hledáním řešení, jak přežít od výplaty k výplatě. Platy v Česku totiž na rozdíl od cen téměř nerostou.
„Skokový růst cen v prvním čtvrtletí způsobil, že si lidé za svou mzdu koupí méně,“ říká analytik Michal Kozub.
Chybí finanční strategie
To, co stálo deset korun, stojí dvanáct. I malý rozdíl cen, pokud například stavíte dům a nakupujete stavební materiál či najímáte řemeslníky, způsobí v peněžence katastrofu.
Místo o nákup auta či domácího kina proto propukají tvrdé spory i o nákupy bot, placení kroužků a často i druhu zakoupených jogurtů, upozorňují rodinní poradci.
Mezi důvody, proč se v českých rodinách stále více hádají o peníze, patří i to, že podle průzkumu České národní banky si jen 54 procent domácností, než něco koupí, pečlivě zváží své finanční možnosti.
Podle dalšího průzkumu – tentokrát agentury STEM – si pravidelný rozpočet nedělá téměř polovina domácností.
„Poměrně značná část rodin ještě nepřizpůsobila svoje domácího hospodaření novým, tvrdším podmínkám, kdy se v každé rodině musí začít dosti tvrdě plánovat výdaje,“ potvrzuje finanční poradce František Macháček.
„Napjatá finanční situace rodiny je častou součástí konfliktů v rodině i vzniku manželské krize. Nedostatek peněz je zdrojem stresu. Člověk ve stresu snadno reaguje podrážděně, účastníci konfliktu často hledají viníka v tom druhém, aby ze sebe sejmuli zodpovědnost, a to je pak začarovaný kruh destruktivních rozhovorů,“ dodává Štěpánková.
Hádat se dá konstruktivně
Děti by neměly být svědky obviňování rodičů, kdo za to může, že nemohou na dovolenou, že nemohou koupit novou pračku, že se musí počkat, až se koupí nové boty.
„Pro děti v mladším věku jsou spory a hádky doprovázené obviňováním, křikem velmi zničující. Velice často trpí pocity, že za to, že se rodiče hádají, mohou ony. A zároveň mají strach, že se rodina rozpadne. Najednou se cítí ohrožené a bezmocné. A naučí se, že je lépe se podvolit. Anebo na druhou stranu
si osvojí vzorec, že hádka, nadávky a síla jsou to, čím dokážu vždy dosáhnout svého,“ říká psycholožka Martina Hronová z poradenského centra ROSA.
Spory, pokud už k nim dojde (a žádná rodina vůči nim není imunní), by měly být konstruktivní.
„Lidé spolu nemusí a nemohou vždy souhlasit. Jde ale o to, dokázat a dát i příklad dětem, že lze hledat společně řešení, ustupovat, nesouhlasit, domlouvat se. Nejhorší jsou ale ponižování, výčitky, urážky, obviňování, nebo i domáhání se ,své pravdy‘ fyzickou silou, mlčením nebo naschvály či nařizováním,“ vysvětluje Hronová.
Podle ekonomů nejjednodušší pojistkou je mít našetřeno na účtech minimálně tři čisté měsíční příjmy jako rezervu pro případné finanční problémy.