Nedotknutelné justici přiškrtí politici platy

„My jdeme do jednání s návrhem na nižší valorizaci. A já si neumím legislativně představit, že by se to soudcům a státním zástupcům zcela vyhnulo,“ řekl v úterý Právu ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan.

Soudci solidární krácení či zmrazování svých stotisícových platů i v krizích dosud odmítali s poukazem na svou nezávislost. V minulosti se kvůli tomu většinou úspěšně u kolegů-soudců soudili. K novým neoficiálním návrhům se zatím staví chladně.

Vládní politici plánují změny poté, co je k tomu vyzval prezident Petr Pavel, když podepsal snížení valorizace penzí.

Rakušan navázal na nedělní slova ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), jenž má justici v gesci a který také mluvil o zásahu do platů všech ústavních činitelů, tedy i soudců a žalobců.

Ve čtvrtek budou postup ladit šéfové poslaneckých klubů. „Úprava platů může být součástí konsolidačního balíčku, můžeme ukázat, že to myslíme vážně,“ řekl Rakušan.

Dnes se platy všech ústavních činitelů odvíjejí od vývoje průměrných mezd v zemi.

Platová základna těchto činitelů se počítá jako 2,5násobek průměrné mzdy (94 757 Kč), plat soudců pak jako trojnásobek (113 709 Kč), státní zástupci mají platovou základnu o 10 procent nižší než soudci (102 338 Kč). Plat se zvyšuje podle funkcí.

Podle Blažka mají odměny soudců větší dopad na státní rozpočet než odměny poslanců a senátorů, jichž je celkem 281.

„Státních zástupců je 1300 a soudců 3000 a tam jsou platy vyšší než dneska u politiků. Budeme se bavit, jestli systém narovnáme, jak ve smyslu sociální spravedlnosti nejenom u politiků, a současně aby byl systém únosný,“ řekl v televizi Prima.

Předseda klubu lidovců Marek Výborný k tématu sezval šéfy klubů na schůzku.

„Budu chtít slyšet návrhy od ostatních. Cílem je shodnout se na rychlém řešení. Pokud chceme po veřejnosti, aby se uskromnila, tak to musí vnímat i ústavní činitelé, politici, soudci a státní zástupci,“ řekl v úterý Právu Výborný.

Platovým úpravám by se podle něj soudci ani státní zástupci bránit neměli. „Nelze je z toho vyjmout. Nelze říci, že všem se platy sníží, jen oni zůstanou privilegovanou skupinou,“ dodal.

Poslanci mají diskutovat, odkdy bude změna platit, zda bude dočasná či trvalá. Nejdůležitější budou parametry.

Podle Výborného by se měl upravit koeficient, podle kterého se výše platů počítá. Odmítl však další zmrazení platů, které prosazuje hnutí ANO, SPD nebo které na rok navrhla i předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Piráti by proti tomu chtěli snížit od července platy poslanců a senátorů o čtyři procenta, valorizace platů soudců a žalobců by se měla snížit také o čtyři procentní body od ledna. Změny by se podle nich však neměly dotknout členů vlády.

„Kolegové v našem návrhu vidí rozumný prvek. Byl by zachován postupný mechanismus,“ řekl Právu šéf klubu Pirátů Jakub Michálek. „Ústavní soud požaduje, aby v případě soudců byly jakékoliv platové změny do budoucna. Tento požadavek respektujeme,“ dodal.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová na jednání navrhne pětileté zmrazení platů, které ve Sněmovně předložil předseda ANO Andrej Babiš, koalice se tím však odmítla zabývat.

„Platy dávno mohly být zmrazené a vedle toho jsme se mohli bavit o nižší valorizaci platů. Pětikoalice hraje o čas. Jsme otevření jednání a uvidíme,“ řekla Právu.

Zásah do platů prosazuje i SPD. „Hnutí SPD prosazuje zamrazení platů politiků, státních zástupců i soudců. Je namístě, aby lidé, kteří mají statisícové platy placené z daní, byli solidární a platy si minimálně zmrazili,“ řekl Právu předseda Tomio Okamura.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra pokládá debatu o platech za absurdní vzhledem k tomu, že o platech rozhoduje „automat“ podle koeficientů v zákoně.

„Když se platy sníží všem, tak se sníží i nám. Když se zvýší všem, tak se zvýší i nám. Vývoj platů kopíruje vývoj všech platů v národním hospodářství,“ řekl Právu.

Problém je ale v tom, že nominální platy v zemi, z nichž se platy politiků počítají, nikdy neklesají, naopak i v krizích rostou, takže se automaticky zvyšují i platy ústavních činitelů. Snižuje se „jen“ reálná mzda, což ale s platy ústavních činitelů nemá nic společného.

S Blažkem se chce soudce Vávra sejít, zatím však žádný návrh z vlády nedostal. „Pan ministr mi řekl, že si chce nechat zpracovat analýzu celé právní úpravy, zejména rozhodnutí Ústavního soudu. Úvaha je to ryze politická, jako soudce to nemohu komentovat,“ doplnil.

Na analýzu čeká i předseda Unie státních zástupců Tomáš Foldyna. „Pevně věřím, že pokud bude skutečně na stole návrh na jakékoli úpravy platů ústavních činitelů, bude mít státní zastupitelství možnost se k takovému návrhu vyjádřit,“ řekl Právu.

Do debaty o platech ústavních činitelů se zatím nezapojuje Senát. „Všechny zásahy způsobují jen chaos a rozčilují obyvatelstvo. Po zmrazení a následném rozmrazení to pak vypadá tak, že se platy ústavních činitelů zvedají víc, než by měly,“ řekl Právu místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK), který je zastáncem zachování „automatu“.

Podobně na věc pohlíží i předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Je to věcí vlády. Až nás s tím osloví, tak se k tomu vyjádříme,“ sdělil Právu.

V minulosti soudci změny v platech odmítali. V roce 2015 musela vláda vyplatit soudcům a státním žalobcům zpětně 1,15 miliardy korun kvůli chybnému výpočtu platové základny za tři roky. Částka měla být původně vyšší, ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) se však se zástupci soudců domluvila na kompromisu.

Ústavní soud opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení je jednou z garancí soudcovské nezávislosti. Vláda by neměla s platy soudců zacházet podle aktuálních rozpočtových potřeb. Některé zásahy do platů ale soud uznal jako možné a důvodné, například po ničivých povodních.