Nedostatek řemeslníků a nezájem o manuální profese. Češi se raději rekvalifikují

V Česku je podle Úřadu práce přes 280 tisíc volných pracovních pozic. Nejvíc přitom klesá zájem o manuální profese.

„Chybí kvalitní řemeslníci a techničtí pracovníci. Dělnické pozice často nahrazujeme dovozem fakticky nekvalifikované pracovní síly ze zahraničí. Na těchto místech pak vinou ekonomické migrace nebo uprchlických vln pracují i profesoři, vědci, lékaři nebo manažeři z třetích zemí,“ sdělil Novinkám prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Podle dat Úřadu práce je největší nedostatek řemeslníků, montážních a stavebních dělníků, zedníků, kamnářů, dlaždičů nebo montérů. V Česku jich chybí vyšší desetitisíce.

„Zjednodušeně se dá asi říct, že naše společnost na hodnotovém žebříčku tyto profese řadí do nejnižších pater. Paradoxně přitom zejména v poslední době začíná opět platit, že řemeslo má zlaté dno,“ uvedl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. V těchto profesích totiž mzdy stále rostou.

„Počet řemeslníků a opravářů za posledních 30 let klesl z 1,1 milionu na 800 tisíc, tedy o 27 procent. V posledním desetiletí navíc začala klesat i řada dalších manuálních profesí, například obsluha strojů, ale také techničtí pracovníci a nespecializovaní pracovníci v administrativě a na úřadech,“ sdělila generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.

Nedostatek je přitom i kuchařů, uklízeček, kadeřníků nebo řidičů. Pracovních sil výrazně ubývá také v oblasti těžby, která je ale zároveň jedním z nejvíce existenčně ohrožených sektorů.

Obecně se Češi čím dál více kloní ke specializovaným pozicím v různých oborech. „Struktura zaměstnanosti se proměňuje ve prospěch pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedla Rezlerová.

Počet specialistů se podle ní za posledních 30 let zdvojnásobil z 500 tisíc na jeden milion. „Do této kategorie řadíme například zdravotníky, pedagogy nebo právníky. Nejrychleji ale roste poptávka po back office funkcích, což jsou specialisté na finance, lidské zdroje, marketing, nákup a prodej. Dále jsou to specialisté v IT a inženýringu v průmyslu, stavebnictví, elektrotechnice, vědě a výzkumu,“ dodala Rezlerová.

Přitom se zdá, že přechody zaměstnanců z manuálních pozic například do služeb jsou úspěšné. Počet rekvalifikací, které uchazečům pomáhají najít lepší práci, vzrostl oproti loňsku o 139 procent.

„Úřad práce může pomoci nejen nezaměstnaným, ale i těm, kteří pracují a hledají novou příležitost. Všichni mohou využít štědré příspěvky na rekvalifikaci, zejména v oblasti digitálních dovedností,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Data ukazují, že se Čechům s každým novým zaměstnáním zvýší mzda průměrně o osm procent, tedy skoro o jeden měsíční plat.

„Transformace ekonomiky ukazuje, jak potřebné jsou humanitní střední a vysoké školy, které dokážou vychovávat univerzální jedince schopné přizpůsobovat se neustálým změnám a schopné se celoživotně učit nové věci,“ dodala Rezlerová.

„Velké šance na pracovním trhu mají lidé, kteří dokážou naskočit na dva klíčové trendy dneška, tedy zrychlující se technologický rozvoj a na zelenou transformaci ekonomiky. Velký zájem bude o pracovníky s kvalifikací pro práci v energetice, elektrotechnice nebo zdravotnictví,“ míní Lucie Janošová ze softwarové firmy Trexima.

Podle ní bude energetický trh hladový po specialistech i z důvodu generační obměny, přechodu na nízkoemisní zdroje energie a elektrifikace společnosti.

„Nová pracovní místa budou vznikat ale i díky rostoucímu důrazu na cirkulární ekonomiku, například v oblasti recyklace nebo ekodesignu,“ dodala.

Nejvíce konkurenceschopným je podle dat společnosti ManpowerGroup odvětví informačních technologií. „Zdá se, že se poptávka po službách IT firem bude opět zvyšovat, mimo jiné v důsledku rostoucích nároků na kybernetickou bezpečnost, s tím spojenou novou legislativou EU a zavádění umělé inteligence do firemních procesů,“ uvedl manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Slibnými odvětvími jsou ale třeba i finance, pojištění a nemovitosti.