Článek
Už před časem se uvažovalo o možném sloučení například ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva zemědělství či o zrušení samostatného ministerstva kultury. První podpůrné kroky, které by snížily agendu a umožnily tak zjednodušení státní správy (rozuměj potřebu ministerstev), již nenápadně probíhají.
Změny začínají I pointy, elektronickým podáváním žádostí o dotace a daňových přiznání, doručováním úředních zásilek konče.
Investice v ohrožení
Peníze, které stát vybere z daní, prakticky z 80 procent prakticky jen přerozdělí. Na investiční politiku státu, tedy na vládní rozhodnutí, kam peníze pošle, zbývá rok od roku méně a méně peněz – v současnosti je to kolem 20 procent. Mimochodem pokles investic prakticky rok od roku by podle analytiků v prostředí soukromé firmy vedl k jejímu neodvratnému krachu.
Při debatách o rozpočtu a snižování mandatorních výdajů je ale třeba se zbavit jednoho stereotypního názoru. Když se totiž mluví o snižování sociálních výdajů, na prvním místě jsou sociální dávky a valorizace důchodů. Přitom důchody a sociální dávky tvoří jen část tzv. mandatorních výdajů. Téměř třetinu mandatorních výdajů tvoří různé státní podpory bydlení, ročně 60 miliard jde na splátky úroků z dřívějších státních dluhů, desítky miliard jdou na různé zemědělské a průmyslové dotace nebo na platy zaměstnanců státu.
Podpory a dotace pro firmy a zemědělce nebo provozní výdaje ministerstev jsou ale něčím, čím se dá hýbat, aniž je ohrožen sociální smír. Otázkou například je, proč mají mít ministerstva movitý majetek, proč mají spravovat například budovy, které k výkonu své činnosti nepotřebují. Kdokoli ale otevře možnost šetření ministerstev, přezkum efektivnosti dotací či státních zakázek, tvrdě narazí na různé lobbistické a zájmové skupiny, shodují se analytici
Problém: jde jen o návrhy
Veškeré úvahy, které se v souvislosti s problémy kolem naplnění rozpočtu penězi objevují, mají jednu zásadní vadu. Diskutuje se o nich v odborných kruzích. Politické strany, které nakonec o podobě rozpočtu i o výši schodku rozhodnou, se budou řídit podle analytiků zcela jinými hledisky než ekonomové.
Volební preference dostanou přednost před odborným stanoviskem a potřebou snižovat výši schodku a míru zadlužení. Dostatek ministerstev a státních institucí je zas příležitostí pro politické strany zajistit svým zasloužilým členům a odstaveným poslancům slušné živobytí.
Každou vteřinu se Česko zadluží o 6 tisíc korun
Každá politická strana, která získá podíl na vládě, ale bude muset počítat při svých návrzích na řešení problémů státního rozpočtu s tím, že veřejný dluh České republiky přesahuje 1,18 biliónu korun, tedy na každého obyvatele připadá dluh 113 tisíc korun. Podle analytika Aleše Michla z Raiffeisenbank veřejný dluh České republiky se každou vteřinu zvyšuje o 5705 korun.