Něco tady nehraje. Cena pšenice je zpět na úrovni před válkou, pečivo však nezlevňuje

Ještě 17. května se sto bušlů (2 721 kg) pšenice na světové burze v Chicagu prodávalo za cenu kolem 1 270 dolarů (30 705 Kč), od té doby ale začala cena klesat a v srpnu se propadla až k 780 dolarům (18 858 Kč).

Příznivou situaci na trhu navíc minulý týden podpořila dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko. Výsledkem je, že Rusko uvolnilo blokádu ukrajinských černomořských přístavů, čímž povolilo vývoz milionů tun obilí.

Zlevnění pšenice zaznamenal i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který se v médiích nechal slyšet, že logicky by tím pádem měla začít klesat i cena mouky a pečiva. „Cena pro zemědělce klesá, nyní jsou na řadě další hráči v řetězci,“ uvedl před dvěma týdny na svém Twitteru.

Proti tomu se ale o pár dní později v tiskové zprávě ohradil Svaz pekařů a cukrářů.

„Těší nás, že se cena pšenice na světových trzích začala snižovat, ta je ovšem jen jednou z příčin, proč došlo ke zdražování pečiva. Zemědělci v ČR na pokles ceny pšenice na komoditní burze nereagují a její cenu drží na stejně vysoké úrovni. Pekaři proto žádají ministra zemědělství, aby namísto výzev ke zlevnění pečiva apeloval na české zemědělce ohledně vysokých cen pšenice v ČR,“ uvedl výkonný ředitel svazu Bohumil Hlavatý.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala mají však zemědělci na ceny potravin jen omezený vliv. Do cen se totiž promítají nejen výkupní ceny zemědělských prvovýrobců, ale také „náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu a skladování, a především náklady a přirážka obchodních řetězců,“ řekl Novinkám.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza má však ve věci jasno: velcí čeští zemědělci situace zneužívají ve svůj vlastní prospěch.

„Ihned po zahájení ruské války proti Ukrajině masivně zdražili mouku bez ohledu na to, že byla namletá z loňské levné pšenice, a vymlouvali se na rostoucí ceny na burze, kterým se prý musí přizpůsobit. Když ale ceny na burze padají, tak čeští agrobaroni nijak nezlevňují, a dál si navyšují už tak vysoké zisky,“ řekl Novinkám.

Překážek pro snížení cen pečiva je ale více. Podle pekařů představují další problém vysoké ceny energií. „Spoustě pekařů tento rok končí smlouvy s fixovanou cenou energií, a dostanou se tak do existenčních problémů. Bez zásahu vlády se cena pečiva bude pravděpodobně i nadále zvyšovat,“ konstatoval Hlavatý.

Na stejný problém se odvolává i Potravinářská komora. „Zásadní jsou pro naše potravináře ceny energií. Nevíme, co se stane na konci roku, až skončí fixace. Vláda neudělala pro podnikatele vůbec nic,“ sdělila Novinkám mluvčí Helena Kavanová.

Zároveň upozornila, že cena pečiva by mohla stoupnout ještě výš, protože pekařům meziročně vzrostly náklady o 75 až 80 procent, zatímco v obchodě ceny stouply zhruba „jen“ o čtvrtinu.

„Za deset let se ceny konzumního chleba zvýšily o pár haléřů. Ceny rohlíků se dokonce v porovnání let 2012 a 2021 snížily. Marže obchodů se za tu dobu zvýšily jednou tolik. Loni touhle dobou bylo ve ztrátě 35 procent pekáren, letos je to už 85 procent. Ceny jsou drženy nízko také proto, že konkurence v oboru je velká,“ vysvětlila.

Podle dat Českého statistického úřadu o červnové inflaci zdražila mouka meziročně o 69,6 procenta, chleba o 28,6 procenta. Celý oddíl potravin a nealkoholických nápojů  v červnu zaznamenal meziroční nárůst o 18 procent.