Článek
"Dovedu si představit debatu o tom, že by sirotčí důchody nebyly hrazeny z důchodového pojištění, ale bylo by to přesunuto do podoby nějaké univerzálnější dávky státní sociální podpory," sdělil Nečas Právu.
Někteří rodiče totiž ve snaze ušetřit peníze neplatí sociální pojistné. Pak zemřou na následky nemoci nebo se zabijí při nehodě a pozůstalí najednou s překvapením zjišťují, že děti nemají nárok na sirotčí důchod, protože rodič nesplnil minimální povinnou délku pojištění.
Aby dítě získalo nárok na sirotčí důchod, musel by být rodič v posledních deseti letech alespoň pět let pojištěn.
"Tak vlastně toto dítě doplácí na nezodpovědnost svého rodiče. A my se dostáváme do konfliktu, nakolik za nezodpovědnost rodiče trestat dítě," říká Nečas.
"Mám na stole z posudkové komise žádosti o zmírnění nepřiměřené tvrdosti zákona, které se vztahují na tyto případy. Je to pro mě vždy velmi komplikované rozhodnutí, protože z lidského hlediska je to bolestivý problém. Proto to podle mého názoru vyžaduje určité systémové řešení," dodal Nečas.
Připustil však, že konečné rozhodnutí je třeba pečlivě zvažovat, protože "uvolněním systému by se snížil tlak na rodiče chovat se zodpovědně. A toto dilema musíme nějakým způsobem vyřešit."