Článek
V posledním kvartálu loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) Izraele v celoročním přepočtu klesl o 21,7 procenta ve srovnání s předchozím kvartálem. Za propadem stála válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, kterou odstartoval loni 7. října útok Hamásu.
V prvním kvartálu letošního roku se ale izraelská ekonomika díky spotřebitelům a firmám zotavila, uvedli statistici. „Údaje o soukromé spotřebě a investicích do fixních aktiv jsou přesto ovlivněny bezpečnostní situací a nevrátily se na úroveň před vypuknutím války,“ dodal statistický úřad.
Spotřebitelské výdaje tvoří více než polovinu izraelské ekonomické aktivity. V prvním kvartálu vzrostly o 26,3 procenta, zatímco v tom posledním loni klesly přibližně o stejnou hodnotu. Investice do fixních aktiv stouply ještě výrazněji, a to o 49,2 procenta, přičemž 290procentní nárůst nastal u rezidenční výstavby, která v posledních třech měsících roku 2023 naopak o 69 procent klesla.
Inflace stále pod třemi procenty
Izraelský statistický úřad ve středu zveřejnil také čísla inflace. Její meziroční míra v dubnu stoupla na 2,8 procenta z březnových 2,7 procenta. Ačkoliv se tak růst spotřebitelských cen drží v cílovém pásmu centrální banky, analytici očekávali nižší hodnotu. Společně s ekonomickým oživením by tak centrální banka mohla snižování úrokových sazeb odložit, uvedla agentura Reuters.
Za celý letošní rok očekává centrální banka růst HDP kolem dvou procent za předpokladu, že bude válka pod kontrolou a nerozšíří se na další fronty.
Hamás mění taktiku. Izraeli hrozí „věčná válka“
