Článek
„Pro ročníky narozené v letech 1966–1978 doporučujeme zvyšování důchodového věku o jeden měsíc pro každý ročník narození,“ stojí ve stanovisku, které Česká demografická společnost poslala prezidentu Petru Pavlovi jako podklad pro jeho schůzky s Jurečkou nad důchody.
Jinými slovy by ročník 1966 šel do penze v 65 letech a jednom měsíci, ročník 1978 pak v 66 letech a jednom měsíci. Bylo by to podle demografů předvídatelnější a spravedlivější než návrh ministerstva práce.
Reformu v úterý schválila vláda, změnám ve Sněmovně se ale nebrání.
Resort chce, aby se lidé věk odchodu do důchodu dozvídali v padesáti letech na základě věku dožití. Každoročně se přitom může hranice pro důchod zvednout až o dva měsíce.
„Pokud k tomu ale nebude důvod, tak se nezvýší vůbec,“ poznamenal při představení své reformy ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). Čistě statisticky by přitom podle něj měli Češi strávit v důchodu průměrně 21 let a šest měsíců.
Například ročník 1966 by šel podle Jurečkova návrhu do penze v 65 letech a dvou měsících, mezi ročníky 1969 a 1972 se má důchodový věk ustálit na 65 letech a sedmi měsících. Výjimku tvoří ženy s více dětmi.
Podle dosavadních pravidel se má důchodový věk v roce 2035 zastropovat na 65 letech.
Nastavení důchodového věku podle demografů | |||
---|---|---|---|
Ročník narození | Věk odchodu do penze | ||
1965 | 65 let | ||
1966 | 65 let 1 měsíc | ||
1967 | 65 let 2 měsíce | ||
1968 | 65 let 3 měsíce | ||
1969 | 65 let 4 měsíce | ||
1970 | 65 let 5 měsíců | ||
1971 | 65 let 6 měsíců | ||
1972 | 65 let 7 měsíců | ||
1973 | 65 let 8 měsíců | ||
1974 | 65 let 9 měsíců | ||
1975 | 65 let 10 měsíců | ||
1976 | 65 let 11 měsíců | ||
1977 | 66 let | ||
1978 | 66 let 1 měsíc | ||
Zdroj: návrh České demografické společnosti |
Demografická společnost kritizuje mimo jiné každoroční stanovování důchodového věku podle věku dožití v padesáti letech. Povede to podle ní k tomu, že se průměrná doba strávená v penzi bude u každého ročníku lišit. Hrozí tak bezdůvodné rozdíly mezi očekávanou průměrnou dobou pobírání důchodu.
Podle expertů by se měl důchodový věk spíše stanovovat jednou za pět let. „Jako je tomu nyní, kdy se má o nové hranici debatovat při vydání pravidelné zprávy o stavu důchodového systému,“ řekl Novinkám demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické, který se na stanovisku společnosti podílel.
Stanovení průměrného nárůstu jedenkrát za pět let podle demografů rozdíly mezi sousedními generacemi snižuje.
Změny jedině ve Sněmovně
Ministerstvo ještě změny svého mechanismu připouští. „Dovedu si představit na základě debat s Českou demografickou společností, že bychom mohli ještě nastavit drobně upravený mechanismus,“ řekl po jednání u prezidenta ministr Jurečka. Od zvyšování důchodového věku ovšem ustoupit nechce.
Ministerstvo nicméně jednalo se zástupci demografické společnosti zatím pouze jednou, a to v březnu. „Co se týká budoucích diskusí nad možnými změnami, Hrad zvažuje zastřešení odborné diskuse s demografickými a ekonomickými odborníky v průběhu legislativního procesu,“ řekl k tomu Novinkám Jakub Augusta z tiskového odboru ministerstva.
Jaké změny by konkrétně ale úřad mohl provést, neupřesnil. Něco ale naznačil sám ministr v nedávném rozhovoru pro Novinky. „Můžeme se bavit o tom, jestli to má být automat, jak je navržen teď, nebo jestli to má být období nějakých pětiletých demografických cyklů, aby to bylo ještě lépe rozloženo,“ připustil Jurečka.
Otázkou ovšem zůstává, zda se podaří nějaké změny zanést. Jurečka avizoval, že případné změny by se mohly provést ve Sněmovně. A to konkrétně ve druhém čtení v průběhu letních prázdnin, kdy se obvykle projednávají pozměňovací návrhy.
Čtvrtina života v penzi
Ministerstvo přitom v analytickém materiálu, který poslalo před jednáním minulý týden prezidentovi, uvedlo, že by se případný věk odchodu do důchodu měl prodlužovat nad 68 let i podle současných pravidel.
Pokud totiž pravidelná pětiletá predikce ukáže, že by lidé trávili v penzi kratší nebo delší dobu, než je čtvrtina života, měla by tato predikce navrhnout úpravu penzijního věku. O přijetí či nepřijetí této úpravy pak má rozhodovat vláda.
Podle materiálu vycházejícího z predikce by se hranice 65 let poprvé prolomila u lidí narozených v roce 1970. Důchodový věk by u nich měl být 65 let a tři měsíce, aby strávili přesně čtvrtinu života v penzi. U lidí narozených v roce 1999 by to bylo 68 let.
I tak je ale současný Jurečkův návrh přísnější. Podle něj by odcházeli do penze dříve už lidé narození v roce 1966. Ročník 1970 by pak do důchodu šel už v 65 letech a sedmi měsících. U lidí narozených v roce 1983 by to bylo už v 67,5 roku. To je o rok více, než vyplývá z predikce.
V kolika letech by museli chodit lidé do penze, aby v ní strávili čtvrtinu života | |||
---|---|---|---|
rok narození | odchod do penze | ||
1970 | 65,26 roku | ||
1971 | 65,37 roku | ||
1972 | 65,48 roku | ||
1973 | 65,59 roku | ||
1974 | 65,70 roku | ||
1975 | 65,80 roku | ||
1976 | 65,91 roku | ||
1977 | 66 let | ||
1978 | 66,12 roku | ||
1979 | 66,22 roku | ||
1980 | 66,30 roku | ||
1981 | 66,42 roku | ||
1982 | 66,52 roku | ||
1983 | 66,62 roku | ||
1984 | 66,72 roku | ||
1985 | 66,81 roku | ||
1986 | 66,91 roku | ||
1987 | 67 let | ||
1988 | 67,09 roku | ||
1989 | 67,19 roku | ||
1990 | 67,28 roku | ||
1991 | 67,37 roku | ||
1992 | 67,45 roku | ||
1993 | 67,54 roku | ||
1994 | 67,63 roku | ||
1995 | 67,72 roku | ||
1996 | 67,8 roku | ||
1997 | 67,88 roku | ||
1998 | 67,97 roku | ||
1999 | 68 let | ||
Zdroj: Podklad pro jednání o změnách v důchodovém pojištění, MPSV |