Navýšení daně z nemovitostí by státnímu rozpočtu mohlo přinést až 12 miliard

Z evropského pohledu patří česká daň z nemovitostí k těm vůbec nejnižším. I proto nejspíš ministerstvo financí (MF) uvažuje, že ji v rámci hledání nových příjmů do eráru navýší. Někteří poslanci vládní pětikoalice mluví o zdvojnásobení stávající úrovně.

Ekonomové se obecně shodují, že zvýšení daní je potřeba, aby vláda snížila vysoký schodek státního rozpočtu.

Ten chce MF letos udržet pod hranicí 300 miliard korun. Jelikož ale kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) stále trvá na tom, že daň z příjmu fyzických osob zvedat nebude, tak nezbývá nic jiného než zvyšovat jiné daně.

„O tom, že jednou z možností je zvýšit daň z nemovitých věcí, se mluvilo již v loňském roce, takže se nejedná o žádnou novinku,“ řekl Novinkám analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

„Z mého pohledu je určité zvýšení této daně ospravedlnitelné, protože oproti dalším daním roste pomaleji a snižuje se tak podíl jejího výběru na celkových příjmech. Vhodné by bylo tuto daň provázat například s růstem inflace,“ dodal.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka by však kabinet měl v případě, že se skutečně rozhodne pro navýšení daně z nemovitostí, postupovat uvážlivě, neboť daň by zasáhla většinu českých rodin.

Poukázal totiž na fakt, že téměř čtyři pětiny českých domácností bydlí ve vlastním domě či bytě.

„Případná změna by dle mého názoru měla být postupná, nikoliv skoková, tak aby se na ni lidé mohli připravit. Jsem přesvědčen, že daňový výběr by se v tomto ohledu měl zvyšovat maximálně o několik jednotek miliard korun za rok,“ řekl Křeček Novinkám.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda nabídl Novinkám konkrétní odhady. V případě zdvojnásobení daně by mohl podle něj stát získat zhruba 12 miliard korun ročně navíc. Stejnou částku inkasuje i v současnosti.

„Nyní ovšem oněch stávajících 12 miliard zůstává obcím, státní rozpočet z toho nemá nic,“ podotkl Kovanda.

O konkrétní výši pro státní rozpočet se tedy rozhodne podle toho, jak bude úprava daně nastavena.

„Pokud by se daň zvedla, tak se příjmy státního rozpočtu z nemovitostní daně z nynější nuly zvýší na šest až dvanáct miliard. Obce by tedy buď zůstaly na svém, nebo by k nim připlynulo nově maximálně šest miliard korun,“ dodal Kovanda.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ještě o poměru přerozdělení daně mezi státním rozpočtem a obcemi rozhodnuto není. Podle Křečka by ale měly být obce více zvýhodněny, protože na svém území umožní další rozvoj.

A podobně to vidí také Kovanda. „Jestliže budou mít příjem z daně výhradně obce, budou moci snáze realizovat například projekty sociálního bydlení,“ uvedl.

„Dále se tím podpoří regionální rozvoj, protože obce budou mít větší motivaci, aby v příslušném katastru lidé zůstávali a nestěhovali se pryč. A konečně budou mít i více peněz na to, aby si zkvalitněním infrastruktury nebo třeba výstavbou školek lidi na svém katastru udržely,“ dodal Kovanda.

Stanjura nicméně už dříve řekl, že pokud na navýšení daně skutečně dojde, tak chce, aby část z výnosu šla právě do státní kasy.

Jak ovšem Novák upozornil, pouze navýšení daně z nemovitostí stačit nebude. Vláda bude muset učinit i další kroky, aby vysoký deficit snížila.

„Připravme se na to, že velmi pravděpodobně dojde ke zvyšování i dalších daní, například k přesunu části zboží a služeb do vyšší sazby DPH,“ uzavřel.