Návrhy na vyšší zdanění bohatších lidí štěpí koalici

„Návrh na úpravu daně z příjmů fyzických osob vnášíme do jednání dlouhodobě, už od závěru loňského roku,“ řekl minulý týden ve čtvrtek Právu Jurečka. Podle něj je namístě, aby ti, kdo vydělávají více, také více společnosti a státu odváděli.

V současnosti je daň z příjmů ve výši 15 procent. Až teprve od čtyřnásobku průměrné mzdy, tedy od hranice 161 293 korun hrubého měsíčně, se navíc odvádí vyšší, solidární daň 23 procent.

Jurečka mluví o zvýšení daně pro nejvíce příjmové skupiny, od čtyřnásobku průměrné mzdy, z 23 procent na ještě vyšší sazbu. „Případně si dovedu představit, že se ten čtyřnásobek sníží na nějakou nižší hodnotu,“ dodal.

Lidovci současně prosazují, aby se daňová progrese zavedla v kombinaci se společným zdaněním manželů. Pro svůj plán ale stále marně hledají spojence.

Podporu by měli jen u hnutí STAN, jež přišlo s vlastním plánem daňové progrese. Navrhuje, aby ze svého výdělku odváděli více i ti s nižšími příjmy, pro něž by se základní sazba zvýšila na 17 procent. Současně by se ale zvedla sleva na poplatníka. Od dvojnásobku průměrné mzdy by pak platilo zdanění příjmu 21 procent a od čtyřnásobku 31 procent.

„První příjmové pásmo by bylo zhruba do příjmu 80 tisíc korun hrubého měsíčně, druhé od 80 tisíc do 160 tisíc a třetí nad 160 tisíc korun,“ upřesnil první místopředseda STAN Lukáš Vlček.

Konsolidace podle něj musí probíhat nejen na straně výdajů státu. „Pokud chceme zachovat určitý rozsah služeb státu, důchodů, sociálního zabezpečení, zdravotnictví, veřejné dopravy, tak to logicky musí být doprovázeno nějakými příjmy,“ dodal. Podle ekonomů think-tanku IDEA a agentury PAQ Research by jejich návrh přinesl do státního rozpočtu 32 miliard.

Návrhy lidovců i STAN narážejí na odpor ODS a TOP 09. „Platí náš předvolební slib, že nechceme zvyšovat celkové daňové zatížení a že nebudeme sahat do daně z příjmů fyzických osob,“ zopakoval ve čtvrtek premiér Fiala. Podobně mluvil opakovaně i šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (oba ODS).

Jednoznačně proti je pak TOP 09, podle níž by to bylo demotivační a příjmy rozpočtu by to příliš nezvýšilo. „Nejméně příjmoví lidé jsou chráněni zejména odečitatelnou položkou za poplatníka a nejvíce příjmoví jsou více zdaněni už nyní,“ argumentuje místopředseda strany a šéf jejích poslanců Jan Jakob.

Piráti, nejméně početní v koalici, se zatím podle svého ekonomického experta Mikuláše Ferjenčíka příliš nekloní ani na jednu stranu. Teď ale stojí spíše za ODS a TOP 09.

„Vnímáme potřebu dát do pořádku finance, sami jsme přišli s nějakými nápady, jak to udělat. Zdanění práce ale máme v našem seznamu docela nízko,“ prohlásil.

Podle něj by měla dostat přednost jiná opatření, a teprve když nebudou stačit, je namístě diskutovat o zdanění práce. „Ale asi je to návrh, který je nám bližší než plošné zvýšení daně z přidané hodnoty,“ dodal Ferjenčík.

Do předloňska činila sazba daně z příjmu zhruba 20 procent. Skončila se zrušením superhrubé mzdy prosazeným ODS a hnutími ANO a SPD. Takový výpadek státní kase citelně chybí.

Podle think-tanku IDEA při CERGE-EI a agentury PAQ Research by návrat k předchozímu stavu přinesl navíc 122 miliard korun. Avšak Fialovi občanští demokraté zásadně odmítají zvednout sazbu zpět. Výzkumníci zmíněných institucí spočítali, že státní rozpočet vlivem daňových změn v čele se zrušením superhrubé mzdy přišel od roku 2020 o 150 miliard korun.

Její autoři proto vypracovali dva návrhy změn daňového systému. V obou počítají se zavedením více daňových pásem. První by stejně jako návrh STAN přinesl 32 miliard korun navíc, ale nezvyšovalo by se daňové zatížení čtyř pětin zaměstnanců. Druhá varianta kalkuluje se základní sazbou 17 procent a další progresí s rostoucími příjmy. Přineslo by to 59 miliard navíc.

„V mezinárodním porovnání u nás daňový systém vychází méně progresivně než jinde v Evropské unii. Na změnách po roce 2020 nejvíce vydělaly vysokopříjmové skupiny,“ poukázal Michal Šoltés z IDEA.

Větší míru daňové progrese doporučila vládě i její Národní ekonomická rada.

Debata o progresivní dani by se měla uzavřít během jednání o konsolidačním balíčku. Ten chce vláda představit v polovině května.

Pro letošek je schválen rozpočet se schodkem 295 miliard korun. Ekonomové ale varují, že může být výrazně vyšší.

Jednání koalice budou pokračovat v úterý a celý plán chce premiér Fiala představit v polovině května.