Hlavní obsah

Navrhovaná spotřební daň na víno je likvidační, stěžuje si Svaz vinařů

Aktuálně probíhají přípravy vládních úsporných opatření s cílem snížit výdaje a navýšit příjmy státního rozpočtu. V této souvislosti je často zmiňována současná nulová spotřební daň na tichá vína, přičemž Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) její zvýšení. Před zavedením takové daně už dříve varovala Vinařská unie, nyní se ozval také Svaz vinařů ČR, který návrh označuje za téměř likvidační pro úspěšně se rozvíjející odvětví vinařství.

Foto: Envato elements

Ilustrační foto

Článek

„Doporučení NERV a případný plán ministra Stanjury zavést ve vinařské zemi spotřební daň ve výši 23,40 Kč na litr tichého vína, vyvolává u vinařů, vinařských firem a vinařských spolků sdružených ve Svazu vinařů ČR doslova existenciální obavy. Nulová spotřební daň totiž není nesystémová výjimka, jak bývá často prezentováno, ale standard ve všech vinařských zemích, kde pěstování révy a výroba vína představuje významnou složku národního hospodářství. Ve vinařství a vinohradnictví dnes pracuje zhruba dvacet procent všech zaměstnanců českého zemědělství,“ říká prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad.

Jak dodává, ze sousedních zemí České republiky je spotřební daň na tichá vína zavedena pouze v Polsku, a to ve výši 10,20 Kč na litr vína. „Polsko však s pouhými třemi sty hektary vinic není vinařská země,“ tvrdí Chlad.

„Drasticky se sníží konkurenceschopnost“

Nárůst ceny vína o spotřební daň by podle něj v první řadě dopadl na spotřebitele, který vše zaplatí, nebo také nezaplatí, protože nekoupí. „Nebo koupí levný dovoz, případně si pro víno bude jezdit za hranice k našim sousedům. Zavedením spotřební daně tak musíme zákonitě hovořit o drastickém snížení konkurenceschopnosti moravských a českých vinařů. Důsledkem by byl výrazný propad výroby vína a vinohradnictví jako zemědělského oboru,“ uvádí Chlad.

Podle studií, které si nechal vypracovat Svaz vinařů ČR, by šlo o pokles až o desítky procent. Úbytek vinic by se v lepším případě mohl zastavit někde pod hranicí deset tisíc hektarů vinic ze současných 18 tisíc.

„Logicky by tak kromě nevratného poškození 30 let budovaného oboru byl i nižší než předpokládaný výběr spotřební daně, nižší výběr ostatních daní a odvodů než dosud a pokles zaměstnanosti ve vinařství, vinohradnictví a navázaných oborech, a to obzvláště v oblastech, kde se stát s problematikou zaměstnanosti a sociálních dopadů potýká – Znojemsko, Hodonínsko,“ dodává Chlad ve stanovisku Svazu vinařů ČR.

Cigarety zdraží v průměru až o devět korun

Domácí

Výběr článků

Načítám