Článek
Návrh zákona v aktuálním znění předpokládá, že žalobcem může být pouze nezisková organizace, která se aktivně zabývá ochranou spotřebitele. Důvodem je to, aby byla zajištěna skutečně kýžená ochrana spotřebitele. Pokud by totiž do hromadných žalob mohly vstupovat soukromé subjekty, mohl by se z hromadných žalob stát nástroj účelového konkurenčního boje firem skrze soudy.
Na taková rizika Hospodářská komora České republiky upozorňovala v průběhu celé dosavadní odborné diskuse k hromadnému řízení. „V souvislosti s nejnovější legislativní předlohou z pera ministerstva spravedlnosti jsme ve svých připomínkách upozornili namátkou na nutnost ošetřit, aby za prověřenou neziskovou osobu, která podá žalobu, sloužící jen pro účely posouzení přípustnosti žaloby, jakmile soud vydá usnesení o přípustnosti, ihned nenastoupila jiná, náhradní nezisková osoba, u které se již nebude zkoumat financování například konkurentem žalovaného,“ řekl Novinkám ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. Kontrolu zaběhlých neziskových organizací a jejich zápis do speciálního seznamu má vykonávat ministerstvo průmyslu a obchodu.
Energetický úřad loni dostal dvakrát více podnětů než před krizí
Podobně není jasné, na základě jakých situací bude moci soud vyhodnotit, že žaloba je financovaná konkurentem žalovaného, upozornil Minčič. „Není zřejmé, jak má soud ověřovat zdroje finančních prostředků.“ Podle Miniče je nutné ještě před vydáním usnesení o přípustnosti žaloby precizně vyhodnotit situaci, tak aby bylo vyloučeno cílené poškozování žalovaného konkurentem.
Komora proto navrhuje přidání jakési pojistky v podobě čestného prohlášení o splnění podmínek pro hromadné řízení, které bude podepsáno statutárním orgánem žalobce bez možnosti zastoupení. „Tím by bylo významně omezeno především podávání šikanózních žalob osobami napojenými na konkurenty žalovaného, protože statutární orgán žalobce bude muset prohlásit, že jsou splněny předpoklady pro vedení hromadného řízení, se všemi právními důsledky vědomě nepravdivého prohlášení,“ uvedl Minčič.
Dalším rizikovým problémem je podle komory situace, kdy se převádějí nebo přecházejí práva zúčastněného člena skupiny na jinou osobu. „Požadujeme, aby při převodu práv na osobu, která není spotřebitelem, zanikla účast této osoby v řízení, čímž by se předešlo obchodování s pohledávkami spotřebitelů subjekty, které spotřebiteli nejsou,“ uvedl Minič. Tím by se podle něj mělo zamezit zneužívání hromadného řízení pro vedení investičních nebo konkurenčních sporů.
Hospodářská komora má pak také zásadní obavy z existence speciálních ustanovení návrhu zákona, která upravují zpřístupnění dokumentů. „Není jasné, proč jednoduše neaplikovat osvědčená existující obecná pravidla občanského soudního řádu. Přítomnost zvláštní úpravy zpřístupnění dokumentů v zákoně o hromadném řízení podle nás zvyšuje riziko zneužití hromadné žaloby, kdy jediným cílem podané žaloby může být i jen to, aby se do dispozice žalobce (a jeho prostřednictvím ke konkurentovi žalovaného) dostaly dokumenty, které mu jsou jinak nepřístupné,“ dodává Minčič.
Výhrady má i neziskovka
Největší česká spotřebitelská organizace dTest pak spatřuje problém ve financování hromadných řízení právě ze strany spotřebitelských organizací, které často nedisponují dostatečnými finančními prostředky na vedení takto nákladných sporů.
Ředitelka dTestu Eduarda Hekšová pro Novinky uvedla, že v dTestu proto navrhují financování sporů prostřednictvím zvláštního fondu kolektivního odškodnění, do něhož by se prvotně investovalo a posléze by byl fond průběžně financován z úspěšných případů či podílu z výnosů pokut udělených dozorovými orgány na spotřebitelském trhu.