Návrh rozpočtu je konečně venku. Vláda počítá se schodkem 230 miliard

O přesné podobě rozpočtu by vládní koalice měla znovu jednat, než ho do konce září předloží Sněmovně. Příjmy by podle návrhu měly být 2,086 bilionu korun, meziročně se tak mají zvýšit o sedm a půl procenta z letos plánovaných 1,94 bilionu.

Výdaje ze státní kasy by v příštím roce, ve kterém na podzim proběhnou volby do Sněmovny, měly vzrůst o 124 miliard, tedy o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Vláda podle rozpočtových pravidel, jak Stanjura v srpnu upozornil, nesmí pro příští rok schválit rozpočet se schodkem vyšším než 231 miliard.

„Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice – a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance,“ uvedl v tiskové zprávě Stanjura. „Půjčujeme si převážně na investice,“ ujistil.

Největší výdaje, 951,5 miliardy korun, má mít příští rok podle návrhu státního rozpočtu ministerstvo práce a sociálních věcí. Dále ministerstvo školství má hospodařit s 271,6 miliardy Kč, tedy s o 15,6 miliardy víc, než mělo pro letošek. Obrana dostane přes 154 miliard, o tři miliardy víc než letos, ministerstvo vnitra má mít na výdaje 101,2 miliardy. Polepší si tak o 5,6 miliardy Kč.

V procentuálním vyjádření stoupl z jednotlivých rezortů meziročně nejvíce rozpočet ministerstva dopravy (o 29,3 procenta), dále ministerstva zemědělství (o 28,2 procenta), kultury (o 26,1 procenta) a zdravotnictví (o 25,3 procenta).

V absolutních částkách nejvíce proti letošnímu roku získá ministerstvo práce a sociálních věcí, a to 28,2 miliardy vlivem nárůstu mandatorních výdajů, potom ministerstvo dopravy (o 23 miliard má jít na investice do dopravní infrastruktury) a školství (o 15,6 miliardy Kč). Přidání resortu školství zahrnuje zákonné navýšení platů učitelů na úroveň 130 procent průměrné mzdy a posílení výdajů na vysoké školy o tři miliardy korun.

Z ministerstev se musí proti letošku uskromnit jen resorty zahraničních věcí, průmyslu a obchodu a také ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho šéf Ivan Bartoš (Piráti) požadoval o 15 miliard více než pro letošek, hlavně na spolufinancování projektů v rámci podpory bydlení, investice do výstavby obecního dostupného bydlení či předškolní péči, nakonec však má dostat skoro o dvě miliardy méně.

Navrhovaný schodek státního rozpočtu je nakonec o trochu nižší, než s čím se ještě před pár dny počítalo. Podle rozpočtové strategie zveřejněné v dubnu mohl příští rok dosáhnout až 235 miliard korun. Letos je naplánovaný deficit na 252 miliard korun, což vláda i vzhledem k lepšímu než očekávanému výběru daní nejspíš dodrží. Loni byl deficit 288,5 miliardy korun.

Od ledna by měly vzrůst platy ve veřejném sektoru. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) po nedávném krachu jednání s odbory o růstu výdělků už od září prohlásil, že pro příští rok počítá kabinet s posílením sumy na platy v rozpočtu o pět procent, tedy o 20 miliard korun.

Vládě už nyní při sestavování rozpočtu pomáhá schválený konsolidační balíček. Ani vyšší daně ale rozpočtový deficit zatím příliš nesrážejí. Příští rok se nicméně ve státní kase již pozitivně projeví letošní zvýšení korporátní daně.

První technický návrh státního rozpočtu na příští rok sice ministerstvo financí odeslalo ostatním resortům už na konci června, jak mu to ukládá zákon, jeho podobu ale proti zaběhlým zvyklostem ihned nezveřejnilo.

Podle správce státní kasy Stanjury tak činí až nyní proto, že vláda chtěla raději rozpočet projednat interně a shodnout se na něm jako celek. „Bez PR divadel, kdy si k vám chodili ministři s kloboukem a vy jste vždy senzačně vytáhla nějakou tu miliardu ze šuplíku,“ vzkázal během jedné slovní přestřelky na sociální síti X své předchůdkyni Aleně Schillerové z opozičního hnutí ANO.

Za utajování rozpočtu však Stanjuru a celý kabinet kritizovala nejen opozice, výtky padaly i z tábora vládních stran. „Pokládám to za nešťastné, fáze mezi 30. červnem a 31. srpnem je pro rozpočet nesmírně důležitá. Je to diskuze o prioritách, o zdrojích a ty zdroje patří veřejnosti, nepatří vládě,“ uvedl pro Seznam Zprávy bývalý ministr financí Miroslav Kalousek z koaliční TOP 09. „Každý, kdo má důvod se do té diskuze zapojit, by na to měl mít i právo,“ dodal.

Místo začátku letních prázdnin se však veřejná debata o podobě rozpočtu a prioritách státu letos rozběhne až s počátkem školního roku.

Součástí rozpočtových příjmů v řádu jednotek až desítek miliard korun bude příští rok i daň z neočekávaných zisků, takzvaná windfall tax. Tu stát uvalil na tři roky na energetické, petrolejářské a těžební společnosti a velké banky, přičemž suverénně největším jejím plátcem je polostátní ČEZ. Šéf státní kasy Stanjura ji sice původně chtěl už zrušit, v průběhu letního vyjednávání s ostatními ministry o plánovaných výdajích ale otočil.

Jako důvod pokračování windfall tax uvedl, že mimořádné výdaje související s energetickou krizí budou dál převyšovat mimořádné příjmy. Jenže do těch nezahrnul loňskou rekordní dividendu od ČEZ, která ale třeba podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla mezi mimořádné příjmy patří.

Ministerstvo financí se ovšem odkazuje na mezinárodní metodiku a argumentuje i tím, že při zahrnutí dividendy ČEZ, by muselo zahrnout do výdajů položky, které tam nedalo – jako mimořádné valorizace důchodů či navýšení příspěvků na bydlení. Tato opatření, často i daná zákonem, ale odrážela zejména dvouciferné nárůsty inflace v uplynulých letech, nejen zdražení energií.

Hlavním zdrojem příjmů nicméně bude podle ministerstva financí pojistné na sociální zabezpečení ve výši 809,4 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty očekává ministerstvo příjem 414 miliard, což představuje nárůst o sedm procent. Inkaso korporátní daně má dosáhnout 244,3 miliardy korun, což by mělo být o 13,5 procenta víc než letos. Daň z příjmu fyzických osob by měla do rozpočtu přinést 184,7 miliardy, skoro o pětinu meziročně víc.

V návrhu rozpočtu jsou zahrnuty i příjmy z Evropské unie ve výši 153,6 miliardy korun a odvody do evropského rozpočtu 65,3 miliardy Kč.

Ministerstvo navrhuje financovat rozpočtový schodek zvýšením státního dluhu o 237,4 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 7,4 miliardy Kč. Náklady na obsluhu státního dluhu by měly vzrůst o 5,3 procenta na 100 miliard korun.

Návrh rozpočtu se opírá o srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí. Ta počítá pro příští rok s růstem ekonomiky o 2,7 procenta a průměrnou mírou inflace 2,3 procenta. Očekávané příjmy rozpočtu označil i v souvislosti s touto prognózou před několika dny jako realistické Výbor pro rozpočtové prognózy. Upozornil ale, že velkou nejistotou bude stejně jako letos zatíženo inkaso daně z neočekávaných zisků a příjmů z prodeje emisních povolenek, tedy dvou objemově nikoliv zanedbatelných položek.