Nástupce Concordu se blíží, Skylon dosáhne stratosféry za 15 minut

Zdá se tedy, že se legendární nadzvukový letoun Concorde, který naposledy vzlétl v roce 2003, dočká zdatného nástupce. Skylone však míří ještě výš, kromě zaoceánských letů se chystá i do vesmíru.

„Britský kabinet přijal velmi důležité rozhodnutí investovat do REL 60 miliónů liber. Je to kvůli jasným důkazům, že firma prošla klíčovými technickými testy,“ oznámil ministr pro vědu David Willets. Peníze jsou vyčleněny ve státním rozpočtu na příští rok.

Konstruktéři totiž prokázali, že dokážou sestrojit pro motory chlazení, jež během setiny vteřiny srazí teplotu kyslíku z tisíce na minus sto padesát stupňů. Díky tomu bude moci Skylon pro svůj pohon využívat tento plyn z ovzduší, konstatovala BBC.

To zatím žádný jiný stroj nedokáže. Rakety, jež vynášejí družice do kosmu, musí nést v odhoditelných stupních kromě paliva i kyslík potřebný ke spalování. Tím prudce narůstá váha stroje a samozřejmě i nároky na množství paliva.

Toho všeho by měl být Skylon ušetřen. I v jeho štíhlém, 85 metrů dlouhém trupu budou sice nádrže na kyslík, ty se však použijí teprve tehdy, když stroj překročí hranice kosmu a zamíří třeba k Mezinárodní vesmírné stanici nebo nějakému jejímu nástupci.

Při průletu atmosférou by měl být britský letoun „kyslíkově samostatný“ – to vše díky využití vzdušného kyslíku. Ten bude nasáván při teplotě přesahující tisíc stupňů Celsia, kdy se už taví kovy. Aby mohl být stlačen a zkapalněn, musí být prudce zchlazen, a právě to umožňuje nový agregát.

„Experti mě přesvědčili, že tento chladič je použitelný nejen ve vesmírném průmyslu. Mohl by mít velký význam například pro odsolovací zařízení,“ zdůraznil ministr širší význam této technické novinky.

Šedesát miliónů liber, které nabízí vláda, je jen prvním krokem ke stavbě netradičního motoru označovaného zkratkou SABRE. Jeho vývoj spolkne přinejmenším 240 miliónů liber, tedy přes sedm miliard korun. REL ale věří, že po angažmá vlády výrazně vzroste zájem soukromých investorů. „Diskuse s nimi už probíhají, aby se zajistilo dodatečné financování,“ oznámil po rozhodnutí vlády vedoucí projektu Alan Bond.

Cílem podle něj je mít do konce roku 2017 kompletní inženýrskou dokumentaci. O dva roky později by už prototyp motoru SABRE měl fungovat.

„Myslíme, že je správné poskytnout podporu v tomto klíčovém stadiu. Právě tady v minulosti narazilo až příliš mnoho skvělých britských nápadů,“ řekl ministr Willets.

Podle Constantina Stavridise, šéfa oddělení mechanického strojírenství při Evropské kosmické agentuře ESA, si však ještě počkáme, než do nebes zamíří první Skylon.

„Chvíli to trvalo, než parníky vystřídaly plachetnice a než tryskové motory nahradily vrtule,“ prohlásil opatrně. Připustil ale, že „využití kyslíku v atmosféře je poslední hranicí“ při snaze zjednodušit a zlevnit cesty do kosmu.

Přesto REL věří, že první Skylon s černým keramickým trupem by mohl vzlétnout už v roce 2022, což si však jistě vyžádá ještě další mnohamiliardové investice. Byla by to tečka za více než půlstoletým úsilím, na jehož počátku stojí jméno Eugena Sängera, rodáka z krušnohorské Přísečnice. Ten už v roce 1964 navrhl kosmickou loď, jejíž první stupeň by využíval kyslík z ovzduší.

Skylon má ale předchůdce i v Anglii. Je jím projekt HOTOL z 80. let minulého století, který ztroskotal na nedostatku investic. Jeho hlavní inženýr pak založil REL.