Národní ekonomická rada vlády váhá, zda doporučit prezidentovi podepsat státní rozpočet

S výhradami NERVu souhlasí i poradci prezidenta republiky. Kvůli nevyjasněným položkám váhají, zda doporučit prezidentovi rozpočet podepsat. Jako zásadní problém vidí třeba zdroj dotací na obnovitelné zdroje, odhadované příjmy z emisních povolenek, případně způsob odměňování nepedagogických pracovníků.

„Na místě prezidenta bych chtěla diskutovat s ministrem financí o otázkách, které nad rozpočtem visí, a chtěla bych slyšet závazek, že další schvalování bude mnohem transparentnější a srozumitelnější,“ sdělila v nedělním pořadu ČT24 Otázky Václava Moravce členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská.

„Já bych rád buďto měl dostatečné důvody k tomu, abych navrhovaný rozpočet vetoval, jako nutné opatření, anebo si byl jist, že i ty nedostatky jsou zvládnutelné,“ řekl dříve deníku Blesk prezident Petr Pavel.

Horská by nicméně šla z časových důvodů raději do vyjednávání než do práva veta.

„Je ale potřeba znovu nastavit pravidla rozpočtové zodpovědnosti. Rozpočet, který je klíčovým zákonem roku, by měl být sestavován velmi obezřetně a neměl by být obětí snížené legislativní kultury,“ dodala Horská.

Loni činila míra zadlužení 42 procent HDP. Přitom ještě v roce 2019 to bylo necelých 30 procent. Podle predikcí ministerstva financí by měl příští rok dosáhnout téměř 45 procent HDP, dluhová brzda přitom činí 55 procent. Celkové výdaje rozpočtu činí 2,33 bilionu korun. Příjmy pak představují 2,086 bilionu.

Podle Horské ale do budoucna pouhý růst české ekonomiky nebude stačit. „I kdybychom restartovali růst české ekonomiky a navrátili ho na úroveň okolo 2,5 procenta až tří procent, tak stále ten strukturální schodek je – sice ne jako býval za předchozí vlády 3,3 procenta –, ale pořád okolo minus dvou procent,“ uvedla.

„Bez radikálních strukturálních reforem nejsme schopni vrátit veřejné rozpočty k nule,“ doplnila.

Poslanci mají schvalovat návrh státního rozpočtu v úterý. Poslanci opozice ale navrhli desítky přesunů peněz za 224 miliard korun. Drtivá většina návrhů ale nejspíš neprojde. Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura jsou přesvědčeni, že státní rozpočet před prezidentem obhájí. K výhradám se mají všichni tři sejít po 7. prosinci.