Naprosto nerealistický scénář. Experti cupují Fialův slib dohnat německé mzdy

„Čtyři roky nestačily, potřebuji osm let, pak budeme mít platy jako v Německu a špičkové univerzity a firmy. Už nebudeme žádná montovna,“ prohlásil Fiala v České televizi.

To by ovšem znamenalo, že v továrnách a na úřadech porostou nominální výdělky každý rok aspoň o čtvrtinu. Podle Eurostatu totiž byla loni v Německu roční průměrná hrubá mzda přes 50 tisíc eur, tedy v přepočtu přes 1 200 000 Kč, čili sto tisíc měsíčně. V Česku byla ani ne poloviční, navíc i hluboko pod evropským průměrem.

Pokud by se měla naplnit premiérova slova, výdělky Čechů, tedy mzdy pracovníků ve firmách a platy státních zaměstnanců, by se měly do pěti let proti současnosti v průměru více než zdvojnásobit. Navíc za předpokladu, že by výdělky Němců ani Rakušanů nerostly.

Průměrná nominální mzda v Česku podle statistiků v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,5 procenta na 45 854 korun. Nicméně i v čistých mzdách jsou na tom Němci nyní dvakrát lépe než Češi.

Fiala uvedl, že by potřeboval ještě silnější mandát, který by mimo jiné využil k tomu, „abychom tady vytvořili prostor pro to, že firmy budou dobře prosperovat a mohou dávat lidem ty mzdy, jako mají v Bavorsku. A kroky, které děláme, k tomu vedou,“ řekl premiér v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Se svojí vizí ale u ekonomů tvrdě narazil. „Představa, že by jakákoli ekonomika byla schopna svoji zaostalost dohnat za čtyři roky, je ještě méně naplnitelná, než plán ministerstva průmyslu a obchodu dostat se mezi top deset evropských ekonomik do roku 2040,“ řekl Novinkám ekonom a datový analytik Datarun Petr Bartoň.

Nyní si podle něj typický německý pracující vydělá v eurech 2,3krát a rakouský 2,5krát tolik, co český. „Zbohatnutí svých pracujících na dvojnásobek za čtyři roky nedokáže žádná vláda. Možná kdyby padl režim v Severní Koreji, bylo by něco takového možné,“ uvedl Bartoň.

Doplnil, že k naplnění premiérovy optimistické vize by se Česko příští čtyři roky k Německu a Rakousku muselo přibližovat zhruba šestkrát rychleji, než se mu to dařilo v posledních dvaceti letech. „Během nich jsme přitom zaznamenali rekordní hospodářské růsty. Teď nerosteme vůbec,“ dodal.

Ekonom Jakub Komárek z PAQ Research poznamenal, že Česká republika od roku 2020 zaznamenala největší pokles reálných mezd v EU, přičemž za Fialovy vlády se rozdíl mezi reálnými mzdami, tedy když jsou očištěné o inflaci, u nás a v západních zemích dále prohloubil.

„Vláda ve svém programovém prohlášení slibovala větší investice do školství a vědy či stabilní zdanění práce, realita však byla opačná. Přiblížení se platům na Západě je však možné jen skrze ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. K tomu je potřeba víc než jen zbožná přání – skutečné investice do zvyšování produktivity práce, reformy v daňovém systému zvyšující motivaci pracovat a zásadní změny ve středním školství,“ uvedl pro Novinky Komárek.

Doplnil, že hlavně německá ekonomika teď čelí závažným problémům, nicméně česká je s ní silně provázána. „Lze očekávat, že jakékoliv hospodářské výkyvy u našich sousedů se výrazně promítnou i do našich reálných mezd,“ dodal Komárek se tím, že cesta k blahobytu je však stále možná – skrze nižší zdanění zaměstnanecké práce, zrušení některých daňových výjimek či stabilní investice do znalostní ekonomiky.

To, že Češi by mohli mít do pěti let stejně vysoké mzdy jako Němci nebo Rakušané, je nereálné i podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy. „Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy u nás zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než v roce 2019,“ podotkl.

„Jde o hodně ambiciózní slib a závazek, když vezmu v úvahu, že za 35 let jsme se dostali na ani ne polovinu německých mezd. A je vlastně jedno, jestli hrubých nebo čistých. Pokud bych si už musel takový - z mého pohledu naprosto nerealistický - scénář představit, tak by u nás musely v následujících čtyřech letech růst průměrné mzdy o 20 procent ročně a kurz koruny zůstat naprosto stabilní,“ reagoval na Fialova slova analytik Banky Creditas Petr Dufek.

Otázkou podle ekonomů také je, co by to znamenalo z hlediska růstu inflace nebo ztráty konkurenceschopnosti.

„Pokud bychom měli dohnat Německo v čisté mzdě, tak by v nadcházejících šesti letech musela v ČR čistá mzda vzrůst v souhrnu lehce přes 75 procent a v Německu stagnovat. A to je samozřejmě naprosto nereálné,“ shrnul analytik Akcenty Miroslav Novák.

Příští sněmovní volby budou podle Fialy o hlavně tom, zda se „posuneme někam mezi Slovensko a Maďarsko, anebo budeme trvalou součástí Západu, jestli tu budeme mít mzdy jako mají lidé v Německu nebo Rakousku, což nabízím já“.

Tomu, že by se mohly české mzdy a platy rychle dotáhnout na německé a rakouské, ale nevěří vedle ekonomů ani odbory. „Prvního dubna teprve bude. Jestli by svá slova myslel vážně, tak v tu chvíli se příští den můžeme dohodnout na růstu platů u všech zaměstnanců státu o 6,9 procenta, jako si politici přidali sobě. To se ale vůbec neděje, nemá vůbec takový zájem, takže z mého pohledu je to pustá lež, snaha o manipulaci veřejnosti a získání bodů do voleb,“ pustil se do Fialy předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Dodal, že kroky vlády jdou proti zvyšování výdělků. „Jako například v oblasti zrušení zaručených mezd u privátního sektoru, kde vláda z našeho pohledu porušila směrnici o evropských minimální mzdách,“ řekl Novinkám.