Článek
„Obdobné řešení bylo zvoleno i v dalších členských státech Evropské unie, jmenovitě například v Německu, Rakousku, Polsku a Španělsku,“ hájil zkrácení doby ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Návrh byl totiž vystaven velké kritice především u zástupců věřitelů a exekutorů, ale také třeba Svazu měst a obcí, kteří se obávali toho, že se sníží částka splacená během insolvence.
„Z mezinárodního srovnání současně plyne, že ČR má nastavena velmi přísná pravidla oddlužení, například na Slovensku se v 99 procentech případů pouze zpeněží existující majetek, přitom dlužník nemá povinnost odvádět věřitelům veškeré své příjmy a přežívat mnoho let pouze z nezabavitelné částky jako v naší zemi,“ uvedl k tomu Blažek.
Po účinnosti novely se podle něj lidé v úpadku budou moci rychleji vrátit do běžného života bez tíživých dluhů a exekucí.
Novela předpokládá, že by dlužník po prvním oddlužení nesměl vstoupit do dalšího ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku, musel by plnit splátkový kalendář pět let.
Spor o fixní splátku
Ostrou diskusi senátoři svedli nad pozměňovacími návrhy, které chtěly zavést fixní srážky u exekucí. Ty měly dosahovat pěti procent minimální mzdy. Letos by se tak dlužníkovi sráželo nejméně 945 korun. U lidí se starobním, invalidním či sirotčím důchodem měla být částka poloviční. V současnosti přitom v Česku nic podobného není. Srážet lze jen peníze, které přesahují nezabavitelnou částku.
„Systém je neúčinný a nikam nás neposunul. U velké části pohledávek jsou věřiteli obce, stát, bytová družstva, společenství vlastníků,“ řekl senátor Tomáš Goláň (ODS).
Tito věřitelé by podle něj měli mít nárok na uspokojení svých pohledávek. „Návrh, jak ho koncipujeme, jde přednostně na přednostní pohledávky, to znamená oběti trestných činů, výživné,“ dodal.
„Myšlenka pozměňovacího návrhu je, že pokud budeme po lidech, kteří schválně nějak zařídili, aby měli příjem nižší, než je nezabavitelná částka, chtít tu tisícovku, že oni najednou přiznají veškeré příjmy a vstoupí do oddlužení. Protože kdyby to neudělali, nemohli by tam vstoupit,“ řekl pak předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Nevěří ovšem, že by se tak stalo. Navíc podle něj k návrhu minimální fixní srážky chybějí data a analýzy. „Nic nenapravuje. S naprostou většinou výhrad, se kterými souhlasím, nedělá vůbec nic. Jediné, co dělá, je 150 Kč exekutorovi a 750 Kč prvnímu věřiteli. A to je všechno,“ dodal.
Nakonec se ale při hlasování senátoři pozměňovacími návrhy nezabývali, protože schválili verzi poslanou ze Sněmovny.
Novelu ještě musí podepsat prezident.
Průměrný důchod od ledna vzroste o 356 korun
