Článek
Údaje zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat, který porovnával náklady práce na zaměstnance v loňském roce. Do nich patří mzdy, sociální pojištění, výdaje na vzdělávání i ochranné pomůcky. „Je to jeden z nejspravedlivějších ukazatelů toho, jaká je naše průměrná životní úroveň a průměrná hospodářská úroveň země,“ konstatoval Martin Fassmann, hlavní ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů.
Ukazuje to podle něj dvě věci. „Jednak, že jsme ekonomicky závislí na německé ekonomice, jednak to, že v mnoha věcech je stále vidět, kde bývala železná opona,“ dodal.
Podle Eurostatu totiž dosahovaly loni náklady práce v EU průměrně 33,5 eura za hodinu, což při tehdejším kurzu činilo 841 korun. Na Slovensku činily 18,5 eura, v Polsku 17,3, v Německu 43,4 a v Rakousku 44,5 eura. Nejvyšší byly v Lucembursku, 55,2 eura, a nejnižší v Bulharsku, 10,6 eura.
V rámci EU je Česko desáté nejhorší. Podle Fassmanna je rozdíl oproti evropskému průměru i západním sousedům daný tím, že Česká republika začala vycházet při své ekonomické transformaci po roce 1989 z nízké základny. Roli pak hrála i mzdová regulace v jejích počátcích. „V poslední době se motáme okolo padesáti procent evropského průměru. Pokročili jsme, ale stále máme k západním zemím daleko,“ dodal.
Potrvá přitom podle něj nejméně 35 let, než doženeme mzdově například Německo a další vyspělé země. Ale to by se jim musela česká ekonomika přibližovat stejně jako v uplynulých 35 letech. „Což není reálné, protože nám k tomu chybí ‚motor‘, kterým byl například vstup do Evropské unie,“ řekl.
Není pak podle něj úplně jisté, jak se bude vyvíjet světová ekonomika z hlediska cel zaváděných americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Jsme nízko dlouhodobě, protože jsme od počátku transformace využívali nízké mzdy jako konkurenční výhodu, polštář pro exportéry,“ konstatoval i Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. Za 35 let se pak podle něj Česku nepodařilo výrazně posunout.
„Druhým důvodem je to, že je Česká republika pod vlivem velkých zahraničních korporací, které si mzdové náklady silně hlídají, proto nedochází k většímu nárůstu mezd ani v době, kdy jsme tu měli velmi nízkou nezaměstnanost,“ dodal s tím, že je to na druhou stranu pořád konkurenční výhoda v zahraničním obchodě.
Největší meziroční nárůst nákladů práce byl loni v Chorvatsku, o 14,2 procenta, a nejnižší v Česku, o 1,3 procenta. Podle Dufka je to dáno vývojem kurzu koruny, který loni klesl oproti euru asi o 4,5 procenta. „Navíc byl i růst mezd spíše pozvolný,“ zakončil.
