Článek
Na problém upozornil průzkum agentury Ipsos pro Plzeňský prazdroj. Z něj vyplynulo, že sběrnou nádobu na plechovky nemá v místě bydliště téměř 18 procent dotázaných. Dalších osm procent o jejím výskytu v okolí vůbec neví. Ti, kteří možnost třídit mají, pak musí za nádobou ujít v průměru skoro půl kilometru.
„Ani když lidé nakonec vhodí plechovku do správného kontejneru, tak nevědí, jak se s ní dále naloží. V Česku se nyní z vytříděného hliníku nevyrobí ani jedna nová plechovka. Maximálně se tento materiál používá jako činidlo při výrobě oceli, z níž už hliník zpátky získat nelze,“ uvedl manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník.
Prazdroj průzkumem i slabou recyklací v Česku argumentuje pro zavedení zálohovaných PET lahví a plechovek. Systém prosazuje ministerstvo životního prostředí. Češi by podle něj měli od roku 2026 místo do kontejnerů nosit zmíněné obaly zpět do obchodů či na benzinové stanice, kde by získali zpět čtyřkorunovou zálohu.
PŘEHLEDNĚ: Jak bude fungovat zálohování PET lahví a plechovek
„Díky zálohování bychom měli být schopni do roku 2029 získat k recyklaci 90 procent všech prodaných obalů,“ prohlásil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zálohy podle něj mají vést k lepší recyklaci, kterou po Česku vyžadují i pravidla Evropské unie.
Většina Čechů se zálohami souhlasí
Podporu ministr našel u zmíněných výrobců nápojů. Český svaz pivovarů a sladoven dokonce uvedl, že zálohování pomůže udržet konkurenceschopnost českých pivovarů a sníží uhlíkovou stopu celého odvětví.
„Pouze 30 procent plechovek a 42 procent plastových odpadů skutečně recyklujeme, zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách,“ upozornil ředitel zmíněného svazu Tomáš Slunečko. Česko kvůli tomu podle něj přichází zhruba o půl miliardy korun ročně.
Zálohový systém funguje v 16 zemích EU. Od příštího roku se k nim přidá Polsko a Rakousko. Pozitivní zkušenost s ním mají například na Slovensku, kde vedl k výraznému zlepšení recyklace plastových lahví i plechovek.
V Česku se systém stal předmětem tuhé politické bitvy. Ohradila se proti němu i část vládní koalice. Nelíbí se ani zástupcům některých obcí. Ty na třídění odpadů vydělávají a nyní jim hrozí, že o cenné suroviny přijdou. Proti jsou též někteří provozovatelé obchodů.
„Návrh jednoznačně a zbytečně zkomplikuje život zákazníkům i obchodníkům,“ konstatoval Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
Podle průzkumu Ipsos podporuje zálohování 70 procent Čechů. Agentura NMS Research také v listopadu uvedla, že s ním souhlasí většina lidí napříč generacemi. Výjimkou jsou jen lidé nad 60 let.
Podporu Hladíkův záměr našel také u odborníků. Podle konzultanta Institutu cirkulární ekonomiky Petra Novotného by díky systému zůstaly obaly čisté. Na rozdíl od nynějška by je tak šlo snáze použít k výrobě obalů nových.