Článek
Podle ředitele oddělení vnějších vztahů tabákového výrobce Philip Morris ČR Petra Šebka právě příchutě představovaly pro kuřáky vhodnou, méně škodlivou alternativu. „Příchutě u méně rizikových výrobků považujeme za důležitý faktor, který může některé dospělé kuřáky motivovat k přechodu na méně škodlivé alternativy, a domníváme se, že jejich úplný zákaz může obecně snížit počet lidí, kteří k alternativám přejdou,“ řekl Právu Šebek.
Philip Morris ČR je v Česku největším výrobcem a prodejcem tabákových výrobků. Jen za loňský rok společnost prodala 2,3 miliardy zahřívaných tabákových náplní.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil nepovažuje zákaz za nejlepší krok. „Nejsem z toho nějak nadšený. Hodně podporuji harm reduction přístup, tedy snižování rizik i u tabáku. Trochu se obávám, že se lidé kvůli tomu vrátí k cigaretám, ale neznám přesná tržní čísla, díky kterým bych mohl odhadnout, nakolik by se to mohlo stát,“ řekl Právu Vobořil.
V Česku užívá tabákové výrobky pětina školáků od 13 do 15 let
Podle Šebka je zatím těžké předjímat, jaký dopad bude mít zákaz na uživatele, jedno je ale podle něj jisté.
„Zákaz charakterizujících příchutí v nahřívaných tabákových výrobcích oslabuje úlohu těchto výrobků při snižování míry kouření v Evropě. Nahřívané tabákové výrobky jsou, jak dokazuje rostoucí množství vědeckých důkazů a regulatorních rozhodnutí, pro dospělé uživatele mnohem lepší než pokračovat v kouření,“ uvedl.
Anketa
Z dat společnosti Philip Morris vyplývá, že od uvedení alternativního zařízení pro nahřívaný tabák IQOS na český trh v roce 2017 dosáhl loni počet uživatelů bezdýmných alternativ více než 570 tisíc. Z nich odhadem asi 70 procent skončilo s kouřením cigaret.
Kuřákům nahřívaného tabáku s příchutí tak zbývá buď přejít na klasické tabákové příchutě, nebo sáhnout po jednorázových ochucených elektronických cigaretách.
Jejich prodej nedávno kontrolovaly krajské hygienické stanice. Zaměřovaly se především na správné označení výrobků a odhalily několik pochybení, například nedostatečné označení zákazu prodeje osobám mladším 18 let nebo nedostatečné oddělení od ostatního zboží.
Hygienici našli problém u dvou pětin jednorázových elektronických cigaret
„Způsobu značení nevyhovělo celkem 165 kusů kontrolovaných výrobků. Častá pochybení byla zjišťována v neuvedení požadovaných údajů v českém jazyce či v neuvedení seznamu všech složek. Z důvodu pochybení ve značení je navrženo 26 sankcí v celkové výši 125 tisíc korun,“ stojí ve zprávě ministerstva zdravotnictví.
Krajské hygienické stanice předaly České obchodní inspekci celkem 14 podnětů ke kontrole. Pochybení při způsobu prodeje byla nejčastěji zjištěna v Praze a v Jihočeském kraji.
„Nadto bylo v rámci celé České republiky přijato celkem 31 opatření, spočívajících převážně ve stažení výrobků z prodeje nebo likvidaci. Např. na základě kontrol provedených Hygienickou stanicí hlavního města Prahy bylo staženo z trhu a zlikvidováno více než 1044 kusů jednorázových elektronických cigaret,“ uvádí zpráva.
Na rozdíl například od Německa, Belgie nebo Francie Česko zákaz ochucených elektronických cigaret nechystá.
„Zákaz prodeje ochuceného nahřívaného tabáku je požadavek evropské směrnice. U elektronických cigaret směrnice zákaz příchutí nevyžaduje, je to na rozhodnutí členského státu,“ řekl Právu mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Konec jednorázových e-cigaret. Zákaz chystá už i Francie
Zákaz bez opodstatnění
Podle Vobořila by byl takový zákaz nesmyslný. „Některé evropské státy jdou špatnou cestou. Nezdá se mi, že by tento krok byl postavený na nějaké evidenci. Zákaz charakterizujících příchutí v nahřívaných tabákových výrobcích oslabuje úlohu těchto výrobků při snižování míry kouření v Evropě. Je téměř zločinné nedat peníze do toho, aby se ta data získala. Jestli to zachrání sto tisíc životů nebo ušetří miliardy na zdravotním pojištění, tak proč k tomu nemáme data?“ kritizuje Vobořil.
Podle něj je nikotin v čistší formě mnohem méně rizikový než kouření klasických cigaret. „Švédsko se, na rozdíl například od Francie, vydalo cestou alternativ. Kouří tam pouze pět procent lidí. Dramaticky, až o 80 procent, jim klesly předčasné infarkty, rakoviny plic a další zdravotní náklady spojené s kouřením. Francie, která má stejný počet kuřáků jako my, přes 20 procent, alternativy zakazuje. Říkám si, že to je opatření proti lidem, ne pro lidi,“ míní Vobořil.