Náhrada nákladů při práci z domova má být 4,50 Kč na hodinu

„Paušální částka představuje jednu z možností, jak lze nahrazovat náklady, které zaměstnanci vznikají při práci na dálku… Celková částka vychází z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu,“ uvedlo ministerstvo v podkladech k vyhlášce.

Kompenzace zahrnuje podle novely zákoníku prokazatelné výdaje kvůli práci na dálku a paušál. Zaměstnavatel ho poskytuje na elektřinu, teplo či vodu za každou započatou hodinu práce, pokud si to s ním zaměstnanec písemně sjednal či pokud to stanovuje firemní předpis. Paušál mohou pobírat i takzvaní dohodáři, když si to domluví. Vedení a pracovník se ale mohou předem také písemně dohodnout, že náhrada nákladů při práci na dálku nepřísluší.

Paušál stanovuje ministerstvo práce ve vyhlášce. Vychází z údajů statistického úřadu o spotřebě domácností a životních nákladech. V potaz se bere spotřeba plynu, elektřiny, teplé vody či odvoz odpadů. S pomocí koeficientů se vypočítá částka na dospělého v průměrné domácnosti při práci na hodinu. Paušál má platit pro kalendářní rok. Mimořádně by se upravoval, pokud by se výchozí hodnoty zvedly nebo by klesly nejméně o 20 procent.

Paušál má podle návrhu činit 4,50 Kč. Pokud by pracovník pracoval z domova pět dnů v měsíci vždy osm hodin, paušální částka by se dostala na 180 korun. U desetidenní práce by to bylo 360 korun. Zaměstnavatelé mohou pracovníkům posílat i vyšší náhrady. Neplatí to ale pro stát, samosprávy, jejich organizace či státní a veřejné školy.

Paušál na daný měsíc dostává pracovník nejpozději v dalším měsíci. Ministerstva, jejich organizace, úřady, samosprávy a další instituce musí výdaje pokrýt ze svých přidělených rozpočtů. Podle resortu práce vyhláška s paušály nebude mít negativní dopad na podnikatele. Kolik by úřady a firmy mohly zaměstnancům zaplatit, ministerstvo v podkladech nevyčíslilo. Ostatní resorty, organizace obcí, kraje či odbory neměly k navrhované vyhlášce výhrady ani připomínky.