Sklizeň ovoce loni vzrostla o 23 procent

Proti průměru sklizní předchozích pěti let byla loňská sklizeň vyšší o 17 procent, řekla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.

Díky příznivému počasí ve druhé polovině roku byla podle ní z dlouhodobého pohledu vyšší především sklizeň jádrovin, kam patří jablka a hrušky.

Úroda jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, loni vzrostla o 26 procent na 138 150 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let to představuje nárůst o 20 procent. Úroda hrušek loni zůstala na nadprůměrných 7404 tunách.

Z jablek zůstaly nesklizené zejména méně barevné mutace odrůd skupiny Jonagoldu a dále odrůd Šampion, Braeburn a Rubín.

Ceny jablek byly loni na podzim v obchodech v meziročním porovnání nejnižší za poslední dva roky, a zcela se tak vymykaly výraznému zdražování potravin v posledním roce.

Důvodem zlevnění jablek bylo podle ovocnářů zahlcení trhu polskými jablky, která kvůli napadení Ukrajiny Ruskem nelze vyvézt na východ. Výsledkem nízkých cen a z toho plynoucích ztrát bude podle ovocnářů další kácení sadů.

Výrazný meziroční nárůst sklizně byl loni u švestek, a to o 52 procent na 10 343 tun. V porovnání s pětiletým průměrem nárůst činil 27 procent.

„Švestky tentokrát neměly výraznější problém s jarními mrazy, nicméně významná část produkce byla poškozena krupobitím,“ uvedla Kršková.

Úroda třešní se meziročně zvýšila o 14 procent na 1484 tun, ale v dlouhodobém porovnání šlo o průměrnou úrodu.

„Třešně z důvodu velké násady a letního sucha nedosahovaly na mnoha lokalitách požadovaného tržního kalibru a část jejich produkce byla místy poškozena i červnovými dešti a následným popraskáním plodů,“ uvedla Kršková.

Pokles sklizně u višní meziročně o desetinu na 4517 tun ústav přičetl zejména chladovému poškození u nejvíce pěstované odrůdy Fanal, které se projevilo velkým propadem plodů.

Nejhůře v peckovinách dopadly broskve s celkovou sklizní 1302 tun, což bylo 36 procent pod pětiletým průměrem. Broskve se v Česku přestávají pěstovat, od roku 2011 se jejich plochy snížily asi o 70 procent.

Sklizeň meruněk loni meziročně klesla o osm procent na 1704 tun.

„Dubnové chladné počasí se projevilo negativně jen na některých odrůdách a v některých lokalitách. Například pěstitelská oblast Velkých Bílovic byla v době sklizně zasažena silným krupobitím a část produkce tak byla znehodnocena,“ uvedla Kršková.

Na ceny ovoce v obchodech nemá výše úrody u českých sadařů žádný zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná jen z 30 až 40 procent, takže ceny ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě.

Například ceny jablek zásadně ovlivňuje produkce jablek v Polsku, které je s roční sklizní kolem 4,5 milionu tun největších producentem jablek v Evropě.