Nad vinicemi a sady vyrostou soláry. Čeká se jen na vyhlášku

„Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství mají ambici vyhlášku vyhlásit v co nejkratším možném termínu,“ řekla Novinkám mluvčí resortu životního prostředí Veronika Krejčí. Konkrétní termín závisí na tom, jak rychle úřady zvládnou vypořádat došlé připomínky a projednat dokument na Legislativní radě vlády.

Solární asociace předpokládá, že vyhláška začne platit od začátku září. „Očekáváme, že během dvou až tří týdnů bude vyhláška ve finálním znění a pak jej ministerstva jen podepíší,“ sdělil Novinkám vedoucí sekce agrovoltaiky Solární asociace Jiří Bím.

Agrovoltaiku umožnil zákon o ochraně zemědělské půdy. Na něj navázaná vyhláška má určit, na kterých konkrétních pozemcích ji bude možné provozovat. Zatím jsou v ní vinice, chmelnice, ovocné sady, plochy s kontejnery, školky a plochy s lanýži.

„My jsme v připomínkovém řízení žádali přidání trvalých travních porostů. To jsou pastviny nebo louky na senoseč a dávají velký smysl v tom, že ne všude po republice máme sady nebo vinice a ne všude můžeme pěstovat drobné ovoce,“ uvedl Bím.

Dnes už jsou podle něj dostupné technologie natáčecích panelů, pod nimiž se mohou pást krávy, technologii nezničí a ve stínu panelů se mohou schovat. Kombinovala by se tak rostlinná a živočišná výroba s výrobou elektřiny. Dalším krokem může být rozšíření na zeleninu nebo běžné polní plodiny, ale tam je podle Bíma akceptace ze strany zemědělců pomalejší.

Od září by tak mohla agrovoltaika začít, i když se počítá s tím, že zemědělci počkají na to, až budou mít možnost čerpat na její pořízení dotace od státu, podobně jako už nyní mohou získat dotace domácnosti při stavbě fotovoltaik na střechy domů.

„Máme příslib, že bude vypsána speciální dotační výzva na agrovoltaiku, ale její parametry zatím nejsou známé. Myslím, že se výzva začne připravovat až poté, co bude podepsána finální verze vyhlášky,“ prohlásil Bím.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně zvažuje, že by agrovoltaiku podporovalo z Modernizačního fondu. Do něho plynou peníze z obchodování s emisními povolenkami. „V první výzvě by zřejmě šlo o podporu pro zemědělce, kterým by výzva měla pomoct řešit jejich energetické potřeby. Nicméně konečné zaměření bude ještě předmětem diskuse,“ prohlásila Krejčí.

Podle Bíma budou mít zemědělci o agrovoltaiku zájem. Potenciál výroby je podle něj takřka neomezený. K soběstačnosti přitom potřebují jen malé množství ploch.

„Často hovoříme o interním cíli v agrovoltaice v objemu tří gigawatt instalovaného výkonu. To by téměř zdvojnásobilo současný instalovaný výkon v zemi. Na to bychom potřebovali šest tisíc hektarů a v Česku je tři a půl milionu hektarů zemědělské půdy,“ dodal Bím.