Článek
Státní energetická koncepce, Politika ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán představují jakýsi český jízdní řád Green Dealu. Ten požaduje, aby se státy EU nejpozději v roce 2050 obešly bez fosilních paliv. Už do roku 2030 mají snížit emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
„Je to road mapa, jak snížit emise a dekarbonizovat 50 největších firem,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Splnění cílů vyjde na biliony korun. Podle odhadů má jít na zelenou transformaci jeden až 1,5 bilionu z evropských či národních zdrojů. Další zhruba dva biliony budou představovat náklady soukromého sektoru, tedy firem a domácností.
Klimatolog: Letní vedra budou častější a delší
Green Deal a s ním související kroky byly velkým tématem nedávných evropských voleb. Část nově zvolených europoslanců volá po úpravách. Dá se tedy předpokládat, že některé konkrétní návrhy ještě můžou doznat změn. To se týká například přehodnocení už schváleného zákazu prodeje nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035.
Uhlí zdraží o třetinu
Takřka jistý je ale odklon od uhlí. K tomu přispěje i rozšíření systému emisních povolenek, pod nějž budou od roku 2027 spadat i domácí kotle na fosilní paliva. „Vytápění uhlím tím zdraží asi o třicet procent,“ uvedl Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky.
Podobně odhadl nárůst i Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí. Ten loni podle Ekonomického deníku uvedl, že uhlí by mohlo podražit až o třetinu na 536,80 korun za gigajoule a zemní plyn z 2615 na 2844 korun za megawatthodinu.
Emisní povolenky budou od roku 2027 zohledněny i v cenách pohonných hmot u čerpacích stanic. Podle Zámyslického by tím mohl benzín zdražit až o tři koruny za litr.
Podobný dopad do cen očekává i analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Boris Tomčiak z Finlordu zase soudí, že zpočátku by zdražení mohlo být nižší, pokud by klesly velkoobchodní marže rafinérií, které jsou aktuálně vyšší než obvykle.
To v případě, že povolenka nebude stát víc než 45 eur, což má být její strop. Pokud by byl tlak na její růst nad tuto hodnotu, je možné jednou ročně vypustit na trh více povolenek, což by tlačilo na pokles jejich ceny.
Benzín za 50 korun
Někteří analytici, třeba hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, očekávají výrazně vyšší růst cen pohonných hmot, a to proto, že velké státy jako Německo nebo Francie zaostávají za svými dekarbonizačními cíli.
„Budou si tedy muset koupit o to více emisních povolenek, aby nečelily masivním pokutám Bruselu. Jenže trh s povolenkami je v EU jen jeden. Když na něm bude významně nakupovat své odpustky velký hráč typu Německa a jeho podniků, bude šponovat cenu povolenek nahoru,“ sdělil Novinkám.
Poukázal na to, že podle německého think-tanku Agora Energiewende to může být o 38 eurocentů (zhruba 10 Kč) na litr. To by i s DPH znamenalo zdražení litru pohonných hmot o více než dvanáct korun.
„Ten desetikorunový je ale nejhorší scénář a je velmi málo pravděpodobný,“ řekl Novinkám Tomčiak. Gavor nicméně soudí, že kvůli rostoucí ceně povolenek se postupně bude cena benzínu blížit padesáti korunám za litr.
Soláry a šetrné budovy
Vláda ve zmíněných dokumentech počítá s větším podílem obnovitelných zdrojů. Ty mají do konce současného desetiletí pokrýt 30,1 procenta veškeré spotřeby energií. Původně návrh mluvil dokonce o 33 procentech. Nakonec se ale ministerstvo rozhodlo vyhovět kritikům, kteří upozorňovali například na to, že Česko nemá spočítané reálné dopady takového cíle.
Odklon od ambicióznější vize ale kritizují ekologické organizace. „Navýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na minimálně 33 procent doporučila České republice Evropská komise a vyjádřili se pro to i lidé ve veřejné konzultaci,“ připomněla Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace.
Součástí plánů, o nichž bude jednat vláda, je také postupná dekarbonizace budov. Novostavby budou povinně bezemisní už od roku 2028. Do roku 2050 pak mají být klimaticky neutrální všechny budovy v EU s výjimkou například kostelů nebo historických staveb.
Dokumenty počítají i s tím, že města budou zvýhodňovat MHD na úkor aut. A píše se v nich také o tlaku na druhovou pestrost lesů či o podpoře ekologického zemědělství.
Stát dá další dvě miliardy na výměnu uhelných kotlů, dotace ale sníží
