Na stavbách kromě lidí chybějí i cihly

Nové stavby zahajují nejen firmy, ale svépomocí hodně stavějí, rekonstruují či zateplují své domy i lidé. Nedostatkové zboží se nedá ani dovézt ze zahraničí. V EU volné není, v dalších státech mu chybějí příslušné certifikáty.

„V současné době je velmi obtížné zahajovat další zakázky, protože hrubé stavby není z čeho stavět. Na trhu chybí minerální střešní izolace, pálené zdicí materiály a další prvky,“ uvedl Ondřej Wachal, ekonomicko-provozní ředitel stavební firmy VW Wachal.

„Třeba na cihly se čeká pět až šest týdnů od objednání. Některé stavební výrobky zdražily. S tím ale původní kalkulace cen počítala. Téměř zmizely i množstevní slevy, které velcí odběratelé dostávali. Problémy jsou i s kapacitami vnitrostátní přepravy. Firmám navíc hrozí pokuty za nedodržení termínů dokončení staveb,“ vysvětlil Právu současné problémy mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Cihly nebo izolace přitom chybějí také těm, kteří stavějí svépomocí. „Ve stavebninách jsem se musel zapsat do pořadníku na cihly. Čekací doba je všude alespoň tři měsíce,“ potvrdil Michal Doležel, který rekonstruuje rodinný domek nedaleko Kroměříže.

Vzhledem k tomu, že podstatná část stavební sezóny ještě zbývá, stavbaři a výrobci materiálů očekávají, že nedostatek bude pokračovat minimálně do zimy. Ta může krizi zbrzdit, protože kvůli mrazům nebude možné budovat hrubé stavby, a poptávka poklesne.

„Vyrábíme i v zimě, takže se samozřejmě zvýší stav skladů. Zahájení staveb se posune na příznivější jarní počasí a skladové zásoby tak pokryjí počáteční nápor,“ vysvětlil předseda Cihlářského svazu Čech a Moravy Josef Kotek.

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš vidí příčinu současného nedostatku stavebních materiálů i v krizi, která zasáhla odvětví v letech 2008 až 2013.

„Prudké omezení investiční výstavby řešily firmy i výrobci stavebních materiálů nejen omezováním výroby a propouštěním pracovníků, ale často i úplným zastavením investic do dalšího rozvoje nebo hledáním odběratelů v zahraničí,“ řekl Právu Matyáš.

To potvrzuje i Petr Stejskal, obchodní ředitel společnosti Heluz, která se výrobou stavebních materiálů zabývá.

„Téměř deset let trvalého poklesu stavební činnosti způsobilo nejen pokles poptávky, ale i cen stavebních materiálů. Byla uzavřena řada cihelen a vznikla jen jediná – naše v Hevlíně, která patří k největším a nejmodernějším ve střední Evropě. Když loni ve druhém pololetí došlo k náhlému a velmi rychlému nárůstu poptávky, ani tato kapacita k jejímu krátkodobému plnému pokrytí nestačí,“ uvedl Stejskal.

Hlavní příčiny současného oživení vidí Stejskal nejen ve zvyšující se životní úrovni Čechů a plné zaměstnanosti, ale i ve využívání velmi výhodných hypotečních úvěrů z minulého období. Svou roli hraje i fakt, že od roku 2020 dojde k dalšímu zpřísnění stavebních předpisů.

Situaci v nedostatku stavebních materiálů jsou podle Matyáše někteří stavebníci (investoři), nikoli stavbaři (dodavatelé), nuceni řešit zpravidla ve spolupráci s projektanty náhradou za jiné, dostupné materiály. Ty musí samozřejmě splňovat české technické normy.

Od roku 2009 soustavně roste zájem o dřevostavby. Na výstavbě rodinných domů se v tomto roce podílely přibližně jedním procentem, ale loni už to bylo téměř 15 procent. Dynamika růstu počtu dokončených rodinných domů – dřevostaveb – je v Česku 2,5krát vyšší než u domů postavených tradičními technologiemi.

Důvodem rostoucí obliby dřevostaveb je podle Matyáše i energetická úspornost, krátká doba montáže, zvyšování standardu bydlení a zlepšování architektonického vzhledu.

Podle šéfa Svazu podnikatelů ve stavebnictví od roku 2008 odešlo ze stavebnictví téměř 55 tisíc lidí. „Ti dostali příležitost v jiných odvětvích, odkud se už sotva vrátí,“ uvedl Matyáš.

Například Metrostavu, který má asi 3000 zaměstnanců, chybí podle Kostihy asi 140 kvalifikovaných dělníků. „Uchazeči si mohou vybírat a i jejich mzdové požadavky jsou pro firmu často nesplnitelné,“ uvedl.

Podle Wachala firmě chybějí třeba tesaři nebo vodaři. Stavebním firmám vyschl i dočasný zdroj pracovní síly v podobě sezónních pracovníků.