Článek
Za den daňové svobody institut označuje pomyslný okamžik, od nějž jde jeho roční mzda na účet občana. Do té doby pracuje na stát – prostřednictvím daní a odvodů lidé platí výdaje státních a veřejných institucí.
Na dřívější datum než letos institut vyhlásil den daňové svobody zatím jen dvakrát. „Je skvělé, že už třetí rok za sebou máme den daňové svobody už v květnu. Důvody však nelze hledat v tom, že by politici zpytovali svoje svědomí a omezili svoji chuť utrácet,” podotkl ředitel institutu Martin Pánek.
„Letos však budeme na stát vydělávat o týden déle. Na vině je zpomalení hospodářského růstu, tedy už nevyděláváme tolik, aby to vláda nestihla utratit za nás,“ dodal.
Ještě měsíc práce na stát! Po 28. květnu 2019 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 148 dní, pracujeme pouze pro stát. https://t.co/qPFOOOH6vh pic.twitter.com/tJaerzpROD
— Liberální institut (@libinstcz) 29. April 2019
Letošní den daňové svobody je v Česku o den později, než je průměr OECD. Nejdřívější den daňové svobody měli v Irsku 5. dubna. V Litvě a Švýcarsku jej oslaví 3. května.
Nejpozději oslaví den daňové svobody Francouzi, a sice 22. července. Ve Finsku vychází letos den daňové svobody na 9. července a v Belgii na 7. července.
Liberální institut určuje den daňové svobody podle výpočtu podílu státních výdajů na hrubém domácím produktu (HDP). Neukazuje tak, kolik daní občané skutečně platí. Promítá se v něm, jak moc stát utrácí a jak rychle roste ekonomika.
Odlišnou metodikou určuje den daňové svobody společnost Deloitte. Podle ní budou Češi v letošním roce pracovat na stát 174 dní, o jeden den méně než v loňském roce. Den daňové svobody tak podle Deloitte budeme slavit až 23. června. Deloitte vychází z podílu celkových daňových příjmů státu na čistém národním důchodu.