Článek
Stavba 4,1 kilometru dlouhého úseku R6 Bošov - Lubenec začala v září 2013 a stála 1,65 miliardy korun bez DPH.
Slavnostního otevření nové komunikace se zúčastnil také premiér Bohuslav Sobotka. „Jsem přesvědčen, že Česká republika potřebuje rychlostní silnici R6, potřebuje ji Karlovarský kraj a stejně tak Středočeský a Ústecký kraj. Přál bych si, abychom mohli v následujícím období, pokud to umožní legislativa EU, pokračovat“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) řekl, že silnice R6 bude do budoucna silnicí dálničního typu. „Stavba R6 v tomto úseku měla smutný osud, protože byla na tři roky zastavena,“ připomněl Ťok. Někdejší ministr dopravy Vít Bárta (Věci veřejné) nechal v roce 2010 stavbu přerušit.
Čtyři kilometry dlouhý úsek rychlostní silnice R6 mezi Bošovem a Lubencem na tahu z Karlových Varů do Prahy.
Stavba byla podle Jana Kroupy, šéfa Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), obtížná. „Odvezlo se 700 tisíc kubíků materiálu, vše muselo převézt 78 tisíc nákladních tater,“ řekl Kroupa.
Náklady ve výši 1,65 miliardy byly financované z evropských dotací a rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Evropské dotace činily 85 procent celkových nákladů.
Hrozí zdržení kvůli studiím
„Jsme rádi za každý úsek dokončené R6 a byl bych rád, kdyby byly v příštím roce zahájeny další tři úseky stavby R6,“ uvedl karlovarský hejtmana Martin Havel (ČSSD).
„Chci poděkovat, že už nezažijeme další zimu v Libkovickém kopci,“ uvedl starosta Lubence Jiří Chalupecký (nez.). Myslel tím objízdnou trasu R6 vedenou přes obec Libkovice, nad kterým vede hlavní tah v silném stoupání. To dělalo při náledí a sněžení obrovské problémy zejména kamiónům.
ŘSD připravuje na příští rok zahájení další tří úseků R6. Otázkou ale zůstává, zda se to skutečně podaří. Stavby mají být financovány z unijních dotací, ale studie zátěže na životní prostředí, tzv. EIA ke všem úsekům vznikaly za jiné než evropské legislativy (před vstupem ČR do EU). Čerpání dotací je podmíněno zpracováním EIA podle legislativy EU.
Pokud by se EIA měly přepracovávat, znamenalo by to zdržení nejméně o rok, spíše o půl druhého roku. Pokud by ale studie vlivu na životní prostředí měla znamenat změny i územních rozhodnutí, vrátila by se příprava staveb na úplný začátek.
