Na reformu penzí nejvíc doplatí matky, sebere jim statisíce korun

Do popředí zájmu se dostalo hlavně zvyšování věku pro odchod do penze, z finančního hlediska si však rovněž pohorší všichni. Žena s jedním dítětem bude po reformě tratit celkem na důchodu v průměru 570 tisíc korun, bezdětná žena a také muž s nyní průměrnou mzdou ve výši 43 341 Kč pak přijdou o zhruba 440 tisíc.

„Vláda, vědoma si nepopulárnosti řešení, se snaží vyděsit populaci katastrofálním stavem důchodového systému, současně skrývat nepříjemná opatření do lákavého balení,“ prohlásil předseda LIBERI, statistik a sociolog Pavel Rusý, který se důchodovým systémem dlouhodobě zabývá.

Penzijní reforma už prošla na konci května ve Sněmovně prvním čtením. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nejčastěji zmiňuje zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let, úpravu výpočtového vzorce pro nové důchody a rovněž opatření ve vztahu k ocenění rodičovství.

„Ač vláda označuje nový výpočet důchodů eufemisticky za zpomalení růstu důchodů, jde o jasný pokles nově vyměřených důchodů v reálné úrovni,“ podotkl Rusý.

Druhá změna, která se dotkne maminek, je zavedení takzvaného rodinného vyměřovacího základu s úpravou teprve loni zavedeného výchovného. Tato úprava bude spočívat v tom, že za první a druhé dítě se výchovné u nových důchodů nejdříve postupně sníží na 100 z nynějších 500 korun a po roce 2029 se za ně přestane vyplácet úplně. Zůstane jen u třetího dítěte.

Ženy, které měly děti v letech 1995 až 2005, tedy v době s nejnižší plodností, podle Rusého zachránily průběžný důchodový systém před kolapsem. „Mohly by tedy očekávat, že se jim společnost odmění vrchovatě, protože jen díky nim vůbec na důchody bude mít kdo vydělávat,“ míní.

To se ale nestane. „Vláda řeší následky kriticky nízké plodnosti v letech 1995 až 2005 tím, že nejen sníží důchody i těm, kteří děti v této době měli a průběžný systém zachránili, ale dokonce výrazně více než těm, kdo je neměli. Vláda tak vysílá jasný signál mladým – je výhodnější nemít děti,“ kritizoval návrh reformy Rusý.

Doplnil, že ve všech příjmových skupinách je negativní dopad reformy do výše důchodů maminek výrazně větší než u mužů a bezdětných žen.

„Jedinou výjimkou jsou maminky tří a více dětí s příjmem na úrovni minimální mzdy,“ dodal s tím, že propočty nezohledňují dopad dalšího prodlužování věku odchodu do důchodu.

Pozn.: Použita pravidla platná v roce 2023 (základní výměra 4040 Kč, 1. redukční hranice 17 743 Kč, procento zápočtu 100 % do 1. redukční hranice, 26 % do 2. redukční hranice, koeficient 1,5 %, výchovné 500 Kč) a navržený finální postup po přechodném období (procento zápočtu 90 % do 1. redukční hranice, koeficient 1,45 %, rodinný vyměřovací základ, výchovné jen na třetí a další dítě 500 Kč). Vychází se z průměrné doby pobírání důchodu 21,5 roku. Počítáno 45 let pojištění, z toho 3 roky na rodičovské dovolené za každé dítě. Pro názornost údaje jen pro ženy jako příjemce výchovného. Mediánová mzda je rozlišena podle pohlaví, průměrná mzda nikoliv kvůli navázání rodinného vyměřovacího základu na průměrnou mzdu.

Ani samostatné „ocenění“ péče o dítě rodinným vyměřovacím základem, což je fiktivní vyměřovací základ za dobu strávenou na rodičovské vycházející z celorepublikové průměrné mzdy v daném roce, a úpravou výchovného – tedy aniž by bylo zahrnuto snížení vyměřovaného důchodu podle nového vzorce – není podle Rusého skutečné ocenění péče o dítě.

„Naopak jde o snížení důchodů matkám s dětmi s výjimkou skupiny žen s minimální mzdou a s jedním, nebo třemi a více dětmi. Pro ostatní matky jde opět o opatření s negativním dopadem do výše důchodu, a to až čtvrt milionu korun za dobu pobírání důchodu u všech maminek dvou a více dětí s průměrným a nadprůměrným příjmem,“ upozornil sociolog.

„Ministr Jurečka se rád prezentuje tím, že jsou historicky první vládou, která takové ocenění maminek připravila. S tím nelze než souhlasit, takto strašně nespravedlivě maminky ještě neocenila žádná vláda,“ dodal.

Připomněl také vládní kroky v oblasti daní. Poměr průměrného daňového zvýhodnění na dítě k průměrné hrubé mzdě poklesl ze 4,5 procenta v roce 2018 až na letošních 3,3 procenta.

„Rodičovský příspěvek přes zvýšení klesl od roku 2009 z 9,2násobku hrubé mzdy na pouze 7,6násobek v roce 2024. Došlo i ke zrušení daňového odpočtu na školku ve výši až 17 300 Kč ročně,“ shrnul Rusý.

Ministerstvo práce podobné propočty jako LIBERI redakci neposkytlo. „Rodinný vyměřovací základ bude zaveden až od roku 2027 a neznáme růst mezd do tohoto roku. Není tedy možné přesný dopad na konkrétních příkladech dopředu vyčíslit,“ uvedl mluvčí resortu Jakub Augusta.

Dodal, že přínos rodinného vyměřovacího základu oproti výchovnému postupně v čase naroste mimo jiné s růstem průměrné mzdy v ekonomice. To ovšem nijak nesouvisí s poklesem reálné hodnoty důchodu.

Důchodkyním může v budoucnu pomoci i sdílený vyměřovací základ z odvodů manželů pro výpočet penze nebo i to, že nárok na vdovský či vdovecký důchod se má nově prodloužit ze dvou na pět let. Ženy se přitom v průměru dožívají vyššího věku než muži.

Jurečka na konci května před poslanci mimo jiné uvedl, že za uplynulých zhruba 34 let klesla porodnost proti předcházejícím třem dekádám asi o 920 tisíc dětí. I kdyby se nyní okamžitě vrátila porodnost minimálně na dvě a více dětí na jednu ženu, tak v příštích 20 letech to nebude mít na důchodový systém vliv, zdůraznil.

Připomněl, že současný důchodový systém je průběžný, tedy že vyplácí důchody z peněz těch, kteří pracují a odvádějí pojistné státu.

Schodek systému se podle něj bez reformy propadne do obřích stamilionových deficitů. Zároveň Jurečka ale prohlásil, že na podporu rodin a prorodinnou politiku nemůže nyní ani v budoucnu žádná vláda rezignovat.

V minulých dvou letech plodnost v Česku výrazně klesla na 1,45 dítěte na ženu. „Dobří a zodpovědní politici mají usilovat o to, aby společnost byla vyvážená a stabilní. A s tím se pojí i ambice růstu porodnosti, která by v ideálním případě měla být dvě děti na jednu ženu,“ řekl už loni ministr.

S nynější kritikou Rusého souhlasí například ekonom Vladimír Pikora. Stávající systém je však podle něj neudržitelný. „Chybí nám reforma, máme tu jen změnu parametrů, aby to vypadalo, že se něco dělá. V každém případě se domnívám, že příští vláda reformu zruší, ať bude jakákoli. Ukazuje se, že není těžké parametrické změny vymyslet, ale prosadit je napříč celou Sněmovnou,“ řekl skepticky.

Zda a jak moc by se vláda měla finančně odvděčovat matkám za to, že se před desítkami let rozhodly mít děti, je podle ekonoma Víta Hradila čistě politická otázka. „Tyto ženy již svá rozhodnutí učinily a jejich odměnění formou vyššího důchodu tedy s budoucím demografickým vývojem již nic neudělá. Kolik peněz si tyto ženy zpětně za své děti zaslouží, není otázka ekonomická, nýbrž spíše etická,“ konstatoval.

Ekonomicky podle něj dává smysl, zda a jakým způsobem je vhodné motivovat ženy, které se teprve o pořízení dětí budou rozhodovat.

„Stát má samozřejmě bytostný zájem na tom, aby se děti – tedy budoucí daňoví poplatníci – rodily. Bohužel, přesvědčivé důkazy o tom, že by vidina vyššího důchodu dnešní dvacátnice či třicátnice dokázala přesvědčit k tomu, aby si pořídily více dětí, nemáme,“ podotkl.

Jak dále upozornil, nízká porodnost je problémem všech vyspělých zemí a nezdá se, že by finanční pobídky – notabene důchodové, tedy vzdálené desítky let v budoucnosti – fungovaly.

„Zcela laicky si lze i představit, že vidina vyššího důchodu pravděpodobně jen velmi zřídka vstupuje do úvahy, když se jakýkoliv pár rozhoduje o pořízení dětí. Soudobá ekonomie má za to, že spíše než finančními pobídkami může stát mladé lidi k plození dětí motivovat zajištěním dostupné předškolní péče a podporou flexibilního pracovního trhu, tak aby rodičovství co nejméně kolidovalo s profesní kariérou,“ uvedl Hradil.

Ani pak ovšem podle něj nelze čekat zázraky. Nízká porodnost panuje i v zemích, které se touto cestou vydaly.

Podle Hradila se nedá očekávat, že se nepříznivý demografický trend otočí. „Nezbývá nám než mu uzpůsobit důchodový systém. Ten tedy bude nevyhnutelně muset být méně štědrý, jelikož nižší počet pracujících jednoduše nemůže zabezpečit vyšší počet důchodců stejně kvalitně, jako tomu bylo v minulosti,“ řekl.

Možnosti podle něj existují de facto jen tři – snížení poměru důchodů ke mzdám, zvýšení věku odchodu do důchodu nebo zvýšení sociálního pojištění. „Mezi těmito parametry si každá vláda může vybrat podle své politické preference, ovšem ať zvolí jakoukoliv možnost, občanům se to zákonitě nebude líbit.

Toto ovšem rozporuje Rusý, který tvrdí, že opatření vlády mají bezprostřední vliv na rozhodování lidí o početí dětí.

„To dokládá nejen dramatický pokles plodnosti v posledních dvou letech, ale například významný zvrat v trendu podílu umělých přerušení těhotenství na celkově zahájených těhotenstvích. Zatímco do roku 2021 plynule klesal, od roku 2022 se trend otočil a je více žen, které se po početí rozhodnou pro umělé přerušení,“ argumentoval.

Na nižší ochotě mladých mít děti se v posledních dvou letech mohla bezesporu podepsat i inflace, která v Česku patřila mezi nejvyšší v Evropě.

„Zmiňované úpravy poměru důchodů ke mzdám, věku odchodu do důchodu a výše sociálního pojištění lze dělat nejen tupě plošnými opatřeními, ale i závisle na počtu řádně vychovávaných dětí. S okamžitým dopadem do schopnosti populace udržet stabilní plodnost. Řešení, jak zvrátit nepříznivý demografický vývoj, existuje, ale vláda dělá pravý opak,“ dodal Rusý.