Na penze šla loni téměř třetina státního rozpočtu

V aktuálním vydání odborného časopisu Statistika a my to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Podíl na výdajích státní kasy se podle něj meziročně zvýšil o jeden procentní bod. Rostl přitom už druhým rokem. Předtím ovšem od roku 2016 meziročně klesal a byl v minulosti i vyšší.

V číslech jsou započítány jak starobní, tak invalidní či pozůstalostní penze. Rovněž zahrnují důchody vyplácené členům ozbrojených služeb, které neprocházejí přes Českou správu sociálního zabezpečení.

„V prosinci 2023 představoval průměrný starobní důchod 20310 korun, což je o 2212 Kč více než v prosinci roku 2022. Průměrný starobní důchod žen dosahoval 88 procent starobního důchodu mužů, rozdíl činil 2515 korun,“ uvedla autorka studie Markéta Pištorová.

Tato nerovnost se podle ní meziročně snížila o pět procentních bodů, což přičítá zavedení takzvaného výchovného. To je 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, které pobírají především ženy. Má kompenzovat výpadek jejich příjmů, a tím i odvodů, během mateřské a rodičovské dovolené a to, že jim kvůli nim tolik nerostly mzdy.

Starobní důchod pak loni podle statistiků pobíralo 2,37 milionu lidí, což je o čtyři tisíce víc než na konci předloňského roku.

Česko zkrátka stárne. To potvrdila i v pátek zveřejněná data o věkovém složení obyvatelstva. Průměrný věk Čechů se podle ČSÚ mezi lednem a prosincem loňského roku zvýšil na 42,8 roku. Ještě na počátku roku 2013 byl průměrný věk o rok a půl nižší.

Nejvyšší průměrný věk je přitom na Jesenicku, 44,8 roku. Nejnižší v okrese Praha-východ, 39,1 roku.

Lidí starších 65 let pak v prosinci v zemi žilo téměř 2,24 milionu, přičemž od ledna se jejich množství zvýšilo téměř o třicet tisíc. Jejich podíl na celkové populaci vzrostl ze 20,39 na 20,53 procenta.

V souvislosti se stárnutím obyvatelstva se přitom už celou řadu let diskutuje o nutnosti penzijní reformy. Průběžný systém, ze kterého se vyplácejí státní důchody, je totiž nastaven tak, že se z vybraného sociálního pojištění rovnou vyplácejí důchody. Přičemž poměr možných plátců v produktivním věku k poměru k příjemcům důchodů klesá.

Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí jich v roce 2020 bylo tři a půl na jednoho, v roce 2050 budou jen dva.

Proto ministerstvo připravilo reformu, v jejímž rámci na bude například postupně docházet ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. Také se má u nových důchodců nahradit výchovné. Nově by ho měli dostávat rodiče pouze se třemi a více dětmi. U prvního a druhého dítěte ho nahradí rodinný vyměřovací základ ve výši průměrné mzdy.

Také dojde k prolomení hranice pro věk odchodu do penze, která by se měla za současných podmínek zastavit na 65 letech. Nově se má odchod řídit věkem dožití, přičemž poroste i nad ni až o dva měsíce ročně. To kritizuje opozice i odbory s tím, že řada lidí nebude ze zdravotních důvodů schopna třeba v 67 letech pracovat.