Na místní rozvoj půjde příští rok méně peněz

Ministerstvo pro místní rozvoj mělo letos k dispozici lehce přes 15,2 miliardy korun. Z návrhu rozpočtu vyplývá, že příští rok to bude jen asi 13,3 miliardy.

Bartoš ještě jako odcházející člen vlády rozpočet nepodpořil. Zdůvodnil to tím, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevyslyšel jeho žádosti o přidání prostředků na budování chybějících služeb v některých obcích. „Jsou to hospodářsky a sociálně ohrožená území, ve kterých žije asi čtvrtina obyvatel Česka,“ prohlásil.

Ministerstvo pod Bartošovým vedením následně uvedlo, že mu chybí minimálně 860 milionů korun na spolufinancování čerpání prostředků z evropských fondů. Úřad tvrdí, Česko kvůli tomu nemusí využít evropské zdroje v celkové výši až sedmi miliard. V rozpočtu podle něj schází i miliarda na pomoc základním školám v programech, kde se čerpají evropské prostředky.

Podle ekonoma Aleše Bělohradského z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy však Česko k dotační katastrofě nesměřuje. „Národní zdroje zůstávají v rozpočtu ministerstva přibližně stejné jako v loňském roce. Nevidím, že by tam mělo dojít k zásadnímu problému,“ konstatoval Bělohradský.

V rozpočtu je k dispozici na spolufinancování projektů z fondů EU 1,2 miliardy korun. Mluvčí ministerstva financí Petr Habáň řekl, že resort to považuje za dostatečné a ohrožení plynulosti čerpání evropských peněz nepředpokládá.

„V případě financování regionálního rozvoje a škol je stěžejním národní program Podpora stabilizace a rozvoje ohrožených území, kde předpokládáme, že ministerstvo pro místní rozvoj při přípravě rozpočtu veškeré potřeby, které jsou prioritou v oblasti regionálního rozvoje, zohlednilo,“ shrnul Habáň.

Resort požadoval také dalších 1,3 miliardy korun na provozní výdaje. Ty mají být nezbytné pro řešení otázek kybernetické bezpečnosti nebo provoz IT systémů. Ministerstvo financí ale věří, že všechny potřebné peníze v rozpočtu již jsou. „Resort musí výdaje rozpočtovat tak, aby byly zajištěny klíčové funkce státu,“ dodal Habáň.

Škrty v provozních výdajích někteří ekonomové naopak vnímají jako pozitivní krok. „Na nich by měla šetřit všechna ministerstva,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.

V ohrožení by neměla být ani podpora obcím, které chtějí stavět dostupné nájemní bydlení. Ministerstvo financí s ní dál počítá, vnímá ji jako projekt celé vlády. Celkem by v následujících dvou letech mohlo na výstavbu bytů se zlevněným nájmem jít až deset miliard korun.

Peníze se ale podle usnesení vlády budou hledat průběžně. „Dnes nejsme my ani ministerstvo pro místní rozvoj schopni kvalifikovaně odhadnout, kolik financí bude v příštím roce na tyto projekty potřeba,“ zdůvodnil rozhodnutí Habáň.