Na farmách se stále častěji činí digitální pomocníci

Jan Bezděk původem z Prahy je úspěšný digitální podnikatel. Web, sociální sítě, aplikace, to byl jeho svět. Jenže už dlouho cítil, že chce dělat i něco hmatatelnějšího, aniž by se vzdával technologií.

„Začalo to tak, že jsem jel na motorce na schůzku do Brna. Po cestě jsem odbočil na vedlejší silnici a všiml si ve svahu krásného bílého domu obklopeného pastvinami s koňmi. Zazvonil jsem a dozvěděl se, že hospodářství je na prodej,“ vzpomíná Bezděk na počátky své Farmy Kačina na Voticku před čtyřmi lety.

Začínal jen s pomocí rodiny. Dnes v sezoně zaměstnává až osm pracovníků. Na farmě chová drůbež, čistokrevný masný skot, chladnokrevné koně. Tato zvířata mu zároveň slouží jako degustátoři prémiového sena, které dodává i dostihovým stájím.

„Pole monitorujeme a ošetřujeme s pomocí dronů. Traktory jsou řízené přes systém GPS a všechny stroje jsou optimalizované tak, aby spotřebovaly co nejméně energie,“ ukazuje Bezděk.

Některé traktory už jezdí po poli samy. Vše se řídí přes počítač a satelit. Posádka obsluhuje jen připojené nářadí. Drony ošetřují pole v daném místě, už žádné plošné postřiky.

Produkce utěšeně roste. Už loni Bezděk sklidil a prodal přes 11 tisíc malých balíků sena a slámy. Letos to bylo už přes 23 tisíc balíků sena a 18 tisíc slámy.

Podobně hospodaří například na rodinné farmě Ráječek u Brna, kde letos testovali novou generaci robotů s technologiemi pro péči a sklizeň jahod. I s rajčaty už od loňska pomáhá robot.

Projíždí uličky fóliovníku a nesbírá jen uzrálé plody, nýbrž hlavně data o rostlinách. Fóliovník je také řízen počítačem, který sleduje dění, například právě možný výskyt škůdců.

Důležitá je následná analýza, jež probíhá i s pomocí umělé inteligence, protože rostliny se stále mění – rostou, otáčejí se za sluncem, odpoledne lehce povadnou, mění se délka jejich závěsu, ubývají a přibývají na nich plody.

Navíc je nutné aktuální data trvale porovnávat s historickými daty. To znamená porovnávat, jak rostlina vypadala třeba před týdnem nebo včera.

Podobně to funguje i na větších plochách. „Analýza satelitních snímků několik let nazpět ukáže, jaká místa na poli jsou úrodná a která méně. Ve spolupráci s agronomem následně hledáme příčiny, analyzujeme výnosové mapy, které dávají informace o množství aplikovaných hnojiv nebo postřiků v čase,“ popisuje možnosti digitálních technologií v zemědělství šéf společnosti CleverFarm Vojtěch Malina.

„Na parcelách o celkové výměře téměř dva tisíce hektarů jsme díky datové analýze aplikovali do půdy o pět procent méně hnojiva, což činí úsporu přibližně 350 tisíc korun. Dalších 150 tisíc jsme ušetřili na osivu,“ dodává Jan Narancsík ze společnosti Exata Group, jež s CleverFarm spolupracuje.