Článek
Příjmy státního rozpočtu od letoška vylepšuje konsolidační balíček, který mimo jiné zavedl i nový odvod na nemocenské zaměstnanců ve výši 0,6 procenta jejich hrubého příjmu.
Vedle toho postupně zvyšuje minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z původních 25 až na 40 procent průměrné mzdy v roce 2026, tedy o pět procentních bodů ročně.
Celkem se tak proti loňskému prvnímu pololetí vybralo na odvodech o 23 miliard korun víc, což je o téměř osm procent. Na pokrytí penzí to ale nestačí. Výdaje se letos do června meziročně zvedly o 14,4 miliardy Kč, tedy o čtyři procenta. Schodek systému důchodového pojištění přesáhl za první pololetí 31 miliard.
Odvody živnostníků opět stoupnou
„Příjmy z pojistného zahrnují důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Údaje za první pololetí už zahrnují i nové pojistné od zaměstnanců na nemocenské pojištění,“ upřesnila mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová.
Inkaso roste dlouhodobě. V roce 2022 dosáhly příjmy z pojistného od OSVČ 34 miliard a od zaměstnanců 586 miliard Kč. K nynějšímu zvyšování odvodů OSVČ přistoupila vláda podle vyjádření ministrů i proto, že stále platí na odvodech výrazně méně než zaměstnanci. Díky vyšším odvodům by živnostníci měli v budoucnu také pobírat vyšší důchody než dnes.
Kolik se odvádí na sociálním pojištění
U zaměstnavatelů sazba činí 24,8 procenta z vyměřovacího základu, z toho 2,1 procenta na nemocenské pojištění, 21,5 procenta na důchodové pojištění a 1,2 procenta na státní politiku zaměstnanosti.
Sazba u zaměstnanců je 7,1 procenta z vyměřovacího základu, z toho 0,6 procenta nově na nemocenské pojištění a 6,5 procenta na důchodové pojištění.
U osob samostatně výdělečně činných činí odvod 29,2 procenta z vyměřovacího základu, z toho 28 procenta na důchodové pojištění a 1,2 procenta na státní politiku zaměstnanosti. Dále pak 2,7 procenta z vyměřovacího základu, jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění.
Vyšší odvody OSVČ mají spolu s dalšími změnami v penzích, o kterých nyní v závěrečném kole jednají poslanci, přispět k větší stabilitě systému důchodového pojištění. Ten skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun, tedy kolem procenta hrubého domácího produktu.
Vláda tvrdí, že beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent HDP. Letošní nová Zpráva o stavu důchodového systému nicméně bilanci zlepšuje, když uvádí schodek kolem tří procent HDP. „Pět procent HDP je to bez loňských změn, tři procenta po nich. S dalšími změnami a reformou se dostáváme pak na minus jedno procento HDP,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Příští rok by pojistné na sociální zabezpečení mělo podle návrhu státního rozpočtu přinést asi 809 miliard. Na samotné důchody má ze státní kasy směřovat 717 miliard korun, na sociální dávky dalších zhruba 200 miliard.
Letos by do penzí mělo z rozpočtu putovat přes 706 miliard, což je skoro třetina všech státních výdajů. Starobní důchod přitom pobírá zhruba 2,4 milionu lidí. Na důchodovém pojištění by se mělo vybrat 664 miliard korun.
Do konce září dosáhl schodek systému důchodového pojištění 43 miliard korun. V deficitu pak má být celý systém i v příštích letech. Řešit by to měla důchodová reforma, která jde ve Sněmovně do finále. Její závěrečné dějství začalo ve středu, vládní koalice k tomu svolala v dolní komoře mimořádnou schůzi.
Reforma jde do finále
Očekává se, že třetí čtení penzijní novely se protáhne na několik dní. Reformu jako celek kritizuje opozice, na některých dílčích bodech se ale neshoduje ani vládní koalice.
Sněmovní sociální výbor nicméně doporučil dolní komoře, aby reformu, která počítá i s pokračováním zvyšování důchodového věku o měsíc ročně, schválila. Hranice pro odchod do důchodu má růst až do stropu 67 let, který bude platit pro lidi narozené po roce 1988.
Původní verze reformy počítala s nepravidelným posouváním věkové hranice podle doby dožití ročně nejvýš o dva měsíce bez zastropování.
Důchodové a nemocenské pojištění slaví 100 let
Současná podoba sociálního a zdravotního pojištění se v České republice ustavila po roce 1989.
Navázala přitom nejen na socialistický systém, ale také na úpravu, která se zrodila v prvních letech existence samostatného Československa, upozornila ČTK.
Základem se stal zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, který byl vyhlášen 30. října 1924.
Na uvedení normy v život dostaly tehdejší úřady více než rok a půl, účinná totiž byla až od začátku července 1926. V platnosti vydržela s drobnými změnami až do komunistického převratu v únoru 1948.
Koalice ale není zcela jednotná v tom, kdo bude do penze odcházet dřív bez krácení důchodu. Ani sociální výbor nesouhlasil s pozměňovacím návrhem poslanců ODS a TOP 09 na omezení počtu lidí s rizikovou prací s tímto nárokem z původních zhruba 120 tisíc na desetinu. Vedle opozičních stran proti tomu vystupovali i někteří poslanci hnutí STAN a lidovců.
Navržených změn v rámci důchodové reformy je ale víc. „Sešlo se 32 pozměňovacích návrhů,“ informoval poslanec STAN Michael Rataj.
Důchody se zvýší o 358 korun měsíčně
