Na daních stát loni vybral víc od lidí, od firem méně

Celkem se loni příjmy státního rozpočtu zvýšily o 51,3 miliardy korun, když jen na daních do něj přiteklo 964 miliard. Z toho inkaso daně z příjmů fyzických osob dosáhlo téměř 169 miliard. A protože další miliardy putovaly i do pokladen samospráv, celkem se na této dani vybralo 263 miliard Kč.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k tomu přispěly růst mezd a daňové změny, mimo jiné snížení hranice pro vyšší sazbu daně z příjmu.

Výrazně, o 63,4 miliardy korun, ovšem vzrostl i výběr sociálního pojistného, k němuž přispěly růst mezd a opětovné zavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta.

„Dopad tohoto opatření, kterým mělo dojít k vyrovnání schodku systému nemocenského pojištění, činil přibližně 12 miliard korun. Pozitivní vliv na inkaso mělo i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných,“ uvedlo ministerstvo financí.

Proti roku 2023 naopak klesl výběr daně z příjmů právnických osob. Firmy na ní do státní kasy zaplatily 191 miliard, o desetinu méně než předloni. I s příjmem pro obce a kraje to znamenalo sedmiprocentní pokles na 292 miliard. Za nižším výběrem bylo podle ministerstva vyrovnání záloh daně z předchozího období. Letos by se už v inkasu mělo promítnout zvýšení korporátní daně z 19 na 21 procent.

Nad očekávání se přes meziroční pokles stále vybralo na dani z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, kde inkaso dosáhlo 36,7 miliardy korun. Hlavně díky příspěvku společnosti ČEZ to byl dvojnásobek proti plánu. Windfall tax platí ještě letos, za tři roky podle Stanjury výnos této daně pokryje výdaje státu s energetickou krizí v roce 2023.

Co se týká dalších daní, oživení domácí poptávky v kombinaci s loňským přenastavením sazeb znamenalo pro státní rozpočet růst inkasa daně z přidané hodnoty o více než 16,4 miliardy Kč.

Loni také výrazně vzrostl objem vybrané daně z nemovitostí, která je příjmem obcí. Lidé a firmy na ní zaplatili 23,1 miliardy Kč, meziročně o 85,6 procenta víc. Hlavní příčinou růstu bylo zvýšení základního koeficientu daně o 80 procent, v menší míře ho ovlivnily i úpravy místních koeficientů.

Do obecních a krajských pokladen putuje také část inkasa DPH a daní z příjmů. Na kraje loni připadalo 9,76 procenta a na obce 24,92 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti měly obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa.

Většina samospráv hospodaří přebytkově. Státní rozpočet ale loni skončil se schodkem 271,4 miliardy korun, což bylo o 17,1 miliardy korun méně než v roce 2023.