Článek
Z Evropské unie a jejích fondů do státní kasy přiteče 111,5 miliardy korun, které budou použity především na investice. Na zdravotním a sociálním pojistném chce stát v příštím roce vybrat 586,4 miliardy. Zbytek představují různé další příjmy, například platby za státem poskytované služby či příjmy z využívání výhradních práv k přírodním zdrojům.
Protože však předpokládaný provoz státu spolkne příští rok 1,618 bilionu korun, musí si vláda v průběhu roku ještě dalších 40 miliard korun půjčit.
To se nelíbí opozici stejně jako fakt, že ministerstvo u příjmů kalkuluje i s opatřeními, která ještě nebyla zákonodárci schválena. „Jako s jistými rozpočtovými příjmy vláda počítá i s výnosy z daní, které zatím ještě nejsou schváleny parlamentem a neprošly legislativním procesem. Konkrétně je to například digitální daň,“ upozornil šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
| Vývoj složené daňové kvóty | |
|---|---|
| 2015 | 32,6 % |
| 2016 | 33,6 % |
| 2017 | 34,2 % |
| 2018 | 35,0 % |
| 2019 | 35,2 % |
| 2020 | (odhad) 35,9 % |
| Zdroj: MF ČR | |
Nejvíce peněz má v roce 2020 přinést inkaso daně z přidané hodnoty (DPH), a to 319,7 miliardy. Letos se očekává příjem ve výši 297,9 mld. Kč. Nárůst bude podle očekávání ministerstva financí způsoben především pokračujícím pozitivním vývojem ekonomiky.
Projevit by se měl i dopad dříve zavedených opatření, jako elektronická evidence tržeb (EET) či kontrolní hlášení. MF kromě toho počítá s tím, že se projeví spuštění 3. a 4. etapy EET, kterou svým podpisem v úterý stvrdil prezident Miloš Zeman. Odhadový přínos je 1,1 miliardy korun.
Některé sazby ještě nejsou schválené
Proti letošku mírně vzroste celkové daňové zatížení (tzv. složená daňová kvóta – viz tabulka). Ve výběru daní ale nastanou i poklesy způsobené přesunem některých služeb a zboží do snížené desetiprocentní sazby DPH. Týká se to zejména služeb s vysokým podílem lidské práce, stravovacích služeb, točeného piva, pitné vody, vodného a stočného. Odhadovaný výpadek rozpočtových příjmů činí 1,6 miliardy korun. Stejně tak stát příští rok vybere o 1,2 miliardy méně kvůli snížení daňových sazeb na teplo a chlad.
Daň z příjmů jak od firem, tak občanů očekává ministerstvo ve výši 303 miliardy korun, neboť nezaměstnanost je nízká a ekonomika zůstává stabilní. Podobně pozitivně to MF vidí se spotřební daní, u níž se předpokládá přínos 165,7 miliardy. Ministerští analytici očekávají nárůst spotřeby pohonných hmot i lepší příjmy ze zvýšené daně na tabák, lihoviny či hazard.
Ministerstvo počítá také se zhruba dvěma miliardami korun z nové sedmiprocentní daně pro digitální giganty. Háček je v tom, že poslední dvě jmenovaná opatření musí teprve projednat a schválit parlament. Daňový balíček čeká třetí čtení ve Sněmovně možná v říjnu, digitální daň, jež má podle Schillerové platit od poloviny příštího roku, čeká ještě delší cesta.
Na zdravotním a sociálním pojištění chce příští rok stát vybrat 586,4 miliardy korun. Tyto prostředky zajištují a finančně kryjí výplatu důchodů a nemocenské.