Na české pole se po 33 letech vrátil křen, stát bude stejně jako dovážený

Podle dostupných záznamů se křen zemědělsky na našem území nepěstoval 33 let. Podle Jiřího Šafáře, který si před pěti lety vnukl myšlenku, že s pěstováním začne, to totiž není vůbec jednoduché.

„Je důležité vědět, kam jaký křen, kde sehnat správnou sadbu a mít dostatek závlahy,“ rozpovídal se Šafář ze společnosti Český chřest. Právě závlaha je podle něj klíčová, i proto se rozhodli pěstovat křen na Mělnicku v záplavové oblasti.

Nejtěžším oříškem ale byla prý logistika. „Plánování, zpracování, balení, to nás stálo nějakých 25 milionů, abychom zvládli poměrnou částí zásobovat český trh,“ vysvětlil Jiří Šafář.

Konkrétní postupy a kroky práce na skladě si ale společnost nechává pro sebe.

Podzimní sklizeň bude na trhu k dispozici od listopadu až do konce února. Poté bude následovat další sklizeň křenu – toho, který je ponechán v přírodním skladu–, tzn. dozrává přímo v zemi. Tento křen bude k dispozici až do další podzimní sklizně.

V letošní sezoně plánují sklidit kolem 120 tun, podíl na trhu by ale chtěli navýšit až na polovinu, tedy na zhruba 500 tun za sezonu.

Kontinuálně zaměstnávají kolem dvaceti lidí, práce na křenu vyžaduje přítomnost celkem zhruba padesáti osob. Sezona je ale zatím v rozběhu, nejvíce práce očekávají během prosince.

„Křen vyžaduje 1500 hodin lidské práce na hektar. Musí se to ručně zasázet, ořezat boční výhonky, ořezat hlavy a jednou až dvakrát ručně vyplít. Hektar má 7 tisíc metrů a až 8 tisíc řádků, to znamená, že lidé musí nachodit osm kilometrů na hektar,“ vysvětlil Šafář.

Techniku plánují v hlavní sezoně využívat na vyorání. „Stroj zapřažený za traktorem vyorá až 80 centimetrů země a vyklepe to, protože my ten křen potřebujeme celý. Jednak z důvodu sadby, aby se nepoškodil a aby tam zůstalo co nejméně kořínků, které by mohly zaplevelit pole,“ upřesnil zemědělec.

Momentálně na poli pomáhá jeden traktor. Už za pár týdnů by ale pracovníkům měly pomáhat další čtyři stroje. Jen za poslední měsíc v roce plánují sklidit úrodu z deseti hektarů. Zbylých sedm sklidí na jaře.

Český křen se na pulty supermarketů dostane údajně nejpozději v příštím týdnu. Cena bude podle Šafáře stejná jako za dovozový, tedy zhruba 149 korun za kilo. Za jeden kus křenu tedy kolem 30 korun.

Zájem o Mělnický křen již projevily řetězce Billa, Lidl, Tesco, Globus, Albert, internetový obchod Rohlík i velkoobchod Makro, který křen prodával již během letošního roku do gastronomie.

„My po prvních zkouškách máme potvrzeno, že o křen pěstovaný v Čechách opravdu je zájem. V tuto chvíli jsme závislí na dovozu, většina sem jde z Maďarska, třetina z Rakouska,“ řekl Novinkám ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Podle Výborného se křen stal po roce 1989 okrajovou komoditou, a proto u nás byla tak dlouhá mezera v pěstování. „Vraceli se soukromí zemědělci, měnil se celý sektor a logicky některé komodity upadly v zapomnění,“ dodal.

V kuchyni se dá křen využít hned několika způsoby. Může být základem výtečných omáček, které se hodí k masu, rybám nebo těstovinám. Může být také skvělým doplňkem do salátů, který jim dodává pikantní chuť.

Jíst se dá ale i jen tak, nastrouhaný k masovým pečínkám či uzeninám, zjemnit se dá třeba nastrouhaným jablkem. Výborný je také smetanový křen, který je skvělý například se zapečenými bramborami.

Netradiční kombinací je také spojení křenu s červenou řepou. Řepa je jemná a nasládlá a štiplavý křen jí dodá potřebný říz.