Článek
Podle severoamerického Green Markets Fertilizer Price Indexu jsou světové ceny hnojiv na historických maximech. Od ruské invaze na Ukrajinu index vzrostl o více než 40 procent. Zdražování hnojiv, obilovin nebo semen se projeví v cenách potravin, upozornil analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
„O desítky procent můžeme očekávat zdražení u potravin, jako je pečivo a ovoce, kde bude cítit vyšší cena obilnin nebo hnojiv nejvíce. Připlatíme si však také za zeleninu, maso a oleje,“ řekl Hájek.
Prázdné regály v Německu. Lidé vykupují mouku, olej, těstoviny či rýži
Pro zemědělce vedle dražších energií znamenají vysoké ceny hnojiv další nemalé náklady. „Loni jsem kupoval tunu ledku za 5800 korun, nyní za téměř 15 tisíc. To je teda mazec. K tomu zdražila nafta,“ řekl Právu zemědělec hospodařící na východním okraji Prahy.
Vyšší ceny jsou vidět i na malých odběrech. Ze srovnávače Heureka.cz vyplývá, že například ledek amonný s vápencem 27%, 25 kg, stál v únoru kolem 570 Kč, nyní je nejlevnější za 880 Kč.
Skokové zdražování začalo už loni, kdy ceny hnojiv proti roku 2020 vzrostly v průměru až o 150 procent. Například v lednu 2021 stála tuna močoviny na trzích 318 dolarů, ke konci roku už téměř 800 dolarů. Obdobný růst je u fosforečnanu amonného.
Potraviny zdraží kvůli vysokým cenám hnojiv o desítky procent, varuje analytik
„Už před eskalací rusko-ukrajinského konfliktu stoupaly českým zemědělským prvovýrobcům vstupní náklady meziročně o desítky až stovky procent včetně minerálních hnojiv. Způsobila to cenová nestabilita, resp. zdražování ropy, jež je pro výrobu minerálních hnojiv zásadní. Konflikt na Ukrajině tyto trendy ještě urychlil,“ potvrdil Právu prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Omezují dávkování
Podle březnového průzkumu komory, kterého se zúčastnilo 269 podniků, má zásoby minerálních hnojiv na celou letošní sezonu pouze 23 % respondentů a na méně než jednu sezonu 49 procent.
„Žádné zásoby minerálních hnojiv nemá vytvořené 28 % dotázaných podniků. Jsou proto nuceny nakupovat za tržní ceny podle aktuální situace,“ poznamenal Doležal.
Z průzkumu také podle něj vyplynulo, že ceny minerálních hnojiv jsou v meziročním srovnání vyšší v průměru o 154 procent. „Nicméně v některých případech zemědělci zaznamenali zdražení i o více než 300 procent,“ dodal Doležal.
Problém nedostatku hnojiv je stále větší, jelikož jejich hlavními dovozci do EU jsou Rusko, Ukrajina a Bělorusko. Potíže s dodávkami pociťuje 17 procent a očekává je 72 procent podniků.
Ukrajinští zemědělci chtějí sít. Navzdory válce
„Zemědělci proto dávkování minerálními hnojivy omezují, aby jim zásoby déle vydržely. Dále částečně nahrazují minerální hnojiva organickými. Současně hledají alternativní dodavatele, nicméně vzhledem k jejich nedostatku na evropském trhu, který ještě zvyšuje jejich cenu, je to problematické,“ podotkl Doležal.
Doplnil, že omezení spotřeby minerálních hnojiv může znamenat nižší hektarové výnosy. „Je ale předčasné předvídat přesnou míru snížení, protože na výnosy má vliv také vývoj počasí, škůdci a další faktory,“ dodal šéf komory.
Ruská hnojiva jsou podle analytika Hájka „téměř všude“. „Loni bylo Rusko největším vývozcem dusíkatých hnojiv a druhým největším vývozcem draselných a fosforečných hnojiv na světě,“ připomněl. Ačkoliv nebyl obchod s Ruskem úplně zastaven, dovozci se Rusku vyhýbají, dodal.
Podle Hájka na Rusko připadá 14 procent světového exportu hnojiv, což v důsledku bude mít silný dominový efekt na trh s potravinami. Klíčovou složkou pro výrobu hnojiv je navíc plyn, jehož případný výpadek by nedostatek hnojiv na evropském trhu ještě více prohloubil.