Hlavní obsah

Na Bruntálsku má stát závod, který přemění odpad na metanol

Horní Benešov

S plány na vybudování zpracovatelsko-výrobního závodu v Horním Benešově, který pomocí revoluční technologie přemění komunální odpad na suroviny pro průmysl, přišla odpadová společnost Smolo. Projekt chce postavit na okraji města, v sousedství současné skládky.

Foto: vizualizace Smolo

Možná podoba plánovaného Recyparku v areálu skládky v Horním Benešově na Bruntálsku, který by měl měnit komunální odpad na metanol a strusku.

Článek

Recypark má za rok přeměnit 72 tisíc tun odpadu na metanol a vitrifikovanou strusku. „Dosud se komunální odpad likviduje ve spalovnách a má jen energetické využití. Nová technologie z něj vytvoří materiál, který najde uplatnění v chemickém a stavebním průmyslu,“ vysvětlila mluvčí projektu Ivana Kubacká. Uvedla, že nejde o spalování, ale o přeměnu při chemickém procesu. „Odpad se rozštěpí na molekuly a přetvoří na syntetický plyn a vitrifikovanou strusku,“ nastínila.

Závod má vzniknout na ploše 5,5 hektaru na brownfieldu přiléhajícím ke skládce, mimo obytnou zástavbu. Výrobní proces má zahrnovat třídění, drcení nevyužitelných složek a jejich transformaci na syntézní plyn a následně metanol jako hlavní surovinu.

Český odpad stále často končí na skládkách. Evropským dotacím navzdory

Domácí

Petr Doležel, jednatel skládky a projektový specialista, uvedl, že záměr se nyní posuzuje z pohledu vlivů na životní prostředí (EIA) a současně se zpracovává jeho studie proveditelnosti. Se zahájením stavby počítá Smolo v roce 2027, o tři roky později chce Recypark uvést do provozu.

„Reagujeme na legislativu, která za šest let značně omezí skládkování směsného komunálního odpadu. Jeho proměnou na metanol ušetříme primární zdroje, omezíme negativní dopady na životní prostředí a přineseme do oblasti dvaačtyřicet pracovních míst,“ poukázal Doležel. Na projekt v řádu miliard korun chce firma získat peníze z evropských fondů.

Podle zástupců investora sníží Recypark emise skleníkových plynů o téměř 114 tisíc tun oxidu uhličitého za rok, což představuje množství asi o 73 procent nižší proti stejnému množství odpadu uloženému na skládce a adekvátně vyrobenému množství metanolu z fosilních paliv.

Radnice v Horním Benešově o záměru mnoho neví. Podle starosty Pavla Königa (Horní Benešov PRO život) se ale nijak zvlášť neliší od toho, který firma představila městu před pěti lety. „Některé parametry se ale výrazně změnily, tehdy například počítali se zpracováním tří set šedesáti tisíc tun odpadů ročně,“ poznamenal a dodal, že si musí na radnici plány firmy řádně prostudovat. „Bojíme se však sousloví světově ojedinělá technologie,“ upozornil König.

Po uši v odpadcích. V pražském obchodním centru zkoumali, co lidé vyhazují do košů

Domácí

Výběr článků

Načítám