Mzdy v ČNB porostou, inflační doložka se však zrušila

„Česká národní banka tak jde příkladem, jak prostřednictvím umírněných mzdových požadavků bojovat s inflací. Vážím si toho, že i odbory si uvědomují svou odpovědnost za cenovou stabilitu v zemi a akceptovaly kompromisní návrh, za což jim děkuji,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.

„Odborová organizace se chová odpovědně a zastává pragmatický přístup k věci. Proto přistoupila na jednání o změně kolektivní smlouvy, neboť zajištění dlouhodobého sociálního smíru je důležité pro obě strany dohody,“ řekla předsedkyně odborové organizace v ČNB Jitka Svobodová.

Podle původní kolektivní smlouvy měl letos a příští rok růst mzdových prostředků vyplácených zaměstnancům odpovídat inflaci navýšené o 2,5 procentního bodu. Podle aktuální prognózy by to znamenalo letos nárůst mzdových prostředků o 18,3 procenta a příští rok o 11,6 procenta.

„V době vysoké inflace je největším nebezpečím rozpoutání mzdově-inflační spirály. Navázání růstu mezd na inflaci je z makroekonomického pohledu nevhodné, a proto jsme ho zrušili,“ uvedl Michl.

„Tím ovšem úspory nekončí. Mzdy členů bankovní rady zůstávají zmraženy do doby, než se podaří snížit inflaci. Zaměříme se na racionalizaci provozu instituce. Zadal jsem audit všech agend, který bude ukončen koncem ledna, a od toho se budou odvíjet i případné personální úspory,“ dodal.

Centrální banka momentálně zaměstnává 1467 lidí. Loni na platy šlo podle kolektivní smlouvy 1,385 miliardy korun. Na letošek bylo v rozpočtu vyčleněno 1,497 miliardy korun.

Michl se guvernérem ČNB stal 1. července. Od vzniku současné ČNB v roce 1993 je jejím v pořadí pátým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a Jiří Rusnok.

ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.