Hlavní obsah

Mzdy v Česku se v regionech výrazně liší. Rozdíl proti Praze je až 56 procent

4:15
4:15

Poslechněte si tento článek

Dělí je jen 113 kilometrů, ale zato výdělky větší či menší až o desítky tisíc korun. A spolu s nimi i rozdílná životní úroveň. Lidé v Karlových Varech a přilehlém kraji loni brali v soukromém sektoru průměrně jen 40 464 korun měsíčně, zatímco v Praze to bylo 63 106 korun. Rozdíl mezi nimi tak činil skoro 56 procent.

Článek

Vyplývá to z údajů ministerstva práce, podle nichž byl po Praze druhým nejlépe odměňovaným regionem Středočeský kraj. Jeho obyvatelé průměrně vydělali 49 tisíc korun. Druhý od konce pak skončil Olomoucký kraj s příjmem 42 500 korun.

„Mzdy v soukromém sektoru jsou obecně v Praze vyšší. Například proti Karlovarskému kraji je tam výrazně jiná struktura profesí, ale i více vysokoškoláků. Na Karlovarsku je naopak vychýlená k nízko kvalifikovaným profesím,“ zhodnotil výsledky ekonom Dominik Rusinko z ČSOB.

Rozdíly jsou viditelné i mezi jednotlivými profesemi. Například hned u nejvyšších šéfů soukromých firem, kdy ti pražští brali měsíčně v průměru 268 338 korun, zatímco jihomoravští „jen“ 126 103 Kč.

„V hlavním městě většinou sídlí centrály velkých firem, ať už zahraničních, nebo českých,“ podotkl Rusinko.

Rozhoduje i dopravní dostupnost

U jiných profesí jsou rozdíly samozřejmě daleko menší, což je dáno tím, že i jejich příjmy jsou citelně nižší. Například prodavači a prodavačky si vydělávali v průměru od 28 712 korun v Moravskoslezském kraji do 34 889 Kč v Praze.

Řidiči MHD si přišli na nejméně v Ústeckém kraji, když brali 42 700 Kč. Nejvyšší příjmy měli opět v hlavním městě, a to 59 503 korun. U sekretářek se výše mezd pohybovala v závislosti na kraji od 33 940 až 41 978 Kč. A správci počítačových sítí a systémoví administrátoři na Vysočině vydělávali v průměru 64 111 korun na Vysočině, zatímco ti pražští 90 207 Kč.

Nerovnost mezi regiony je dána více faktory. „Vedle životních nákladů, tedy cen služeb, potravin nebo bydlení, to souvisí i s dopravní infrastrukturou. Ale také třeba s nabídkou míst v daném místě. To vše hraje roli v tom, jakou si zaměstnanec dokáže vyjednat odměnu,“ shrnul Martin Kron, ekonom Raiffeisenbank.

Některé oblasti jsou takřka bez dopravní obslužnosti, takže se dá očekávat, že tam lidé budou mít i o několik tisíc korun nižší příjmy.

Ve státním a veřejném sektoru jsou rozdíly daleko menší než v soukromém, což je dáno mimo jiné tabulkovými platy. I zde loni vedla s 56 811 korunami měsíčně Praha. Proti tomu pracovníci v nejhůře hodnoceném Zlínském kraji si vydělali v průměru zhruba o 12 tisíc korun méně.

Pozoruhodnou kapitolou jsou platy učitelů. Třeba u středoškolských kantorů se příjmy pohybovaly okolo 53 tisíc korun měsíčně; krajské rozdíly činily něco přes čtyři tisíce. Zajímavé je však porovnání s průměrnou mzdou v daném regionu.

Zatímco v Praze berou učitelé méně, než je průměr v soukromém i státním sektoru, takže školy mají problém je sehnat, jinde se jejich platy nacházejí výrazně nad průměrem.

„Přitom je třeba hledět i na životní náklady. Jejich životní úroveň je v jiných regionech, zvláště periferních, často výrazně vyšší než v hlavním městě,“ upozornil Rusinko.

Výběr článků

Načítám