Článek
Dlouhodobé pokračování v tomto nezdravém trendu by mohlo mít neblahé důsledky. Mohlo by vést k poklesu konkurenceschopnosti a zaostávání ekonomiky či zvyšovat inflační tlaky.
Mezi národohospodářská odvětví, kde se pomyslné nůžky mezi vyplácenými mzdami a odvedenými výkony rozevírají nejvíce, patří podle statistik mimo jiné potravinářský průmysl, těžba a zpracování dřeva či těžba surovin.
„Jsou v zásadě tři možnosti, jak s tím mohou firmy bojovat,“ tvrdí analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. „Buď firmy dokážou navýšit tržby i přes recesi v západní Evropě. Takové štěstí ale většina našich podniků mít zřejmě nebude. Druhou možností je snížit počet zaměstnanců. Touto cestou jdou teď hlavně podniky střední velikosti. Třetí možností je snížit mzdy, což bývá ale většinou neprůchodné,“ domnívá se Michl.
Odbory však ostře namítají, že zatímco produktivita je vyčíslena reálně, tedy bez vlivu inflace, mzdy jsou uváděny v nominálu, nikoli v reálných hodnotách očištěných od vlivu inflace. „Pak je rozdíl skutečně výrazný,“ upozorňují odboroví analytici.
„I pokud vezmeme jen růst reálné mzdy, platí, že se začíná vzdalovat produktivitě. Reálné mzdy rostou zhruba dvakrát rychleji než produktivita. Ten rozdíl není tak propastný jako u nominálních mezd, kde je zhruba šestiprocentní, ukazuje to ale, že na firmy se teď problémy sypou ze všech stran,“ konstatuje Michl.
Nekrátit peníze na inovace
Rozumná cesta krocení mzdových nákladů a zároveň hlídání produktivity může vést i přes odměňování za výkon.
„Je s podivem, jak vehementně je odbory obvykle odmítán plán na odměňování podle výkonů, který výrazně přidá dobrým pracovníkům a ubere lajdákům. To je přitom cesta, jak i přes zpomalení ekonomiky udržet adekvátní mzdy těm, kteří spolehlivě pracují,“ říká analytik.
Podle Michla je však třeba udělat výjimku u nákladů na nové inovace. Krize je příležitost ke zvýšení podílu na trhu, k vybudování značky. Krize vybízí k nápadu, nové, chytré „sexy“ strategii…
„Málokdo ví, že firma General Electric vznikla v roce 1878 během finanční paniky. O něco později začali Laurin s Klementem dávat hlavy dohromady. Zatímco svět zažíval velkou depresi ve 30. letech minulého století, zrodil se Unilever. Bill Gates nastartoval Microsoft v době hospodářské recese roku 1975. O rok později Steve Jobs se dvěma parťáky založil v garáži firmu Apple,“ dodal Michl.