Mzdové nůžky se rozevírají. Nejvíce vydělávající se rychle vzdalují těm s nejnižšími příjmy

Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí za první pololetí. Podle něj si desetina nejhůře příjmových přišla maximálně na 22 tisíc korun hrubého měsíčně, oproti covidovému roku částka vzrostla o čtyři tisíce. Naopak nejvíce vydělávající nacházeli na svých výplatních páskách minimálně 78 tisíc korun, ale spíše více.

Ti nejbohatší zaměstnanci si tak do loňska polepšili minimálně o 19 tisíc korun. Nárůsty jsou přitom znát i při srovnání následujících let, takže covidovými poměry to nebylo. „Hlavním pohonem nižšího nárůstu u nízkopříjmových skupin zaměstnanců je pouze minimální mzda. Jiný ‚driver‘ tam není a vyjednávací pozice lidí v těchto profesích je velmi slabá,“ okomentoval to hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

„Oproti tomu u těch nejvíce vydělávajících je vysoká poptávka po vysoce kvalifikovaných zaměstnancích typu technických pracovníků, programátorů nebo lékařů. A tam se zaměstnanci přetahují a přidává se více na mzdách,“ dodal s tím, že se to samozřejmě nedá paušalizovat.

Stejný postřeh má i analytik společnosti Akcenta Miloslav Novák, podle nějž se podobný vývoj dá pozorovat i na datech Českého statistického úřadu. Důvodů je podle něj více. „Ale obecně je hlavním tahounem nejvyšších mezd v tom, že je v současnosti velká poptávka po specializovaných pracovnících,“ uvedl.

Naopak poptávka po pracovnících je sice také velká, ale jejich práce je snadno nahraditelná a stačí na ně často jen střední vzdělání. „A toto rozevírání mzdových nůžek bude pravděpodobně pokračovat i v dalších letech,“ předpovídá.

„Dbá se více na řadové zaměstnance než na ty s nižšími příjmy,“ domnívá se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Ale není to tak vždy. I mezi těmi vysokopříjmovými mohly být profese, které rostly méně, a ty, po kterých byla větší poptávka, takže rostly více,“ upřesnil.

Opačný vývoj než soukromý sektor měla veřejná a státní sféra. Tam naopak docházelo z dlouhodobého hlediska ke srovnávání nejvyšších a nejnižších platů, když s výjimkou meziročního vývoje 2023/2024 více rostly ty nízké. Mezi roky 2020 a 2024 se zvýšily o čtyři a půl tisíce korun, tedy 19 procent, až na 28 tisíc korun.

Ty nejvyšší pak vzrostly nejméně o deset tisíc Kč, tedy 17 procent. Začínaly tak na zhruba 68 tisících korunách.

„Vláda musela zohlednit fakt, že bylo potřeba dorovnat výdělky nepedagogickým pracovníkům ve školství a nezdravotnickým ve zdravotnictví, jinak by veřejný sektor nebyl konkurenceschopný,“ dodal Dufek.

„Školství bez uklízečky či školníka nebude fungovat,“ souhlasil Středula. Roli ale hrálo i to, že v posledních letech vláda utlumovala výdaje na platy.