Článek
"Každou hodinu se v průměru vybírá přes 610 tisíc korun. Rekordní byl poslední dubnový týden, kdy mýtný systém předepsal kamiónům téměř 114 miliónů korun," informovalo Ředitelství silnic a dálnic ČR, které je provozovatelem systému.
Mýto v Česku musejí platit všechna vozidla o hmotnosti 12 a více tun, tedy těžké kamióny a autobusy. Každé musí být povinně vybaveno palubní jednotkou (OBU), jichž Kapsch dopravcům dosud vydal 177 331.
"Poměr mezi českými a zahraničními kamióny, které vlastní OBU, výrazně převážil ve prospěch zahraničních. Těch se v mýtném systému pohybuje a platí již přes 105 tisíc," sdělil Právu mediální zástupce Kapsche David Šimoník.
Veškeré výnosy z mýta postupně putují na konto Státního fondu dopravní infrastruktury, který je použije na opravy a další výstavbu komunikací. Necelé dvě miliardy korun z letos vybrané částky však dostane Kapsch jako úhradu za výstavbu systému a náklady spojené s jeho provozem.
Přesto bude už v prvním roce přínos mýtného pro náš stát výrazný. Vždyť na dálničních známkách se ročně získávalo od kamiónů nad 12 tun jen kolem jedné miliardy korun.
Brány se mají stavět i na silnicích první třídy
Zatímco první etapa mýtného úspěšně funguje, nad druhou etapou, v níž má být podle vládního usnesení už od letošního 1. července zpoplatněno 1200 kilometrů silnic první třídy, stále visí otazník.
Ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) přišel loni na podzim s požadavkem, aby ve druhé etapě byl místo mikrovlnného použit satelitní systém. Později od toho upustil a vyslovil předběžný souhlas s hybridním systémem, spojujícím výhody obou technologií. Ani to ale už zřejmě neplatí. Ministerstvo dopravy (MD) totiž zjistilo, že satelitní prvky by neúměrně zvýšily provozní náklady, takže by se zpoplatnění silnic první třídy nevyplatilo.
Podle zatím poslední verze se druhá etapa výrazně zredukuje. Místo 1200 kilometrů se tedy mýto bude pravděpodobně vybírat na zhruba 250 kilometrech silnic první třídy, termín se posune na 1. leden 2008 a použita bude opět pouze mikrovlnná technologie. V příhraničních úsecích by tak vyrostlo 80 až 90 mýtných bran.
Konečné rozhodnutí v polovině května
Na otázku Práva, kdy se definitivně rozhodne o druhé etapě, odpověděl tiskový mluvčí MD Karel Hanzelka: "Konečné rozhodnutí by mělo padnout po 14. květnu. Zatím ještě probíhají jednání s Kapschem i s odborníky."
Šéf expertního týmu ministerstva dopravy a děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos přes zmíněné problémy věří, že hybridní řešení má budoucnost. "Jeho satelitní část však připadá v úvahu až následně, řekněme do dvou let," uvedl Moos.
Galileo ve slepé uličce
O skutečně celoplošném mýtném, do něhož by se zahrnuly i silnice druhé a třetí třídy, by se dalo v Česku reálně uvažovat až po spuštění evropského navigačního satelitního systému Galileo. Ten však nabírá stále větší zpoždění a ocitl se ve slepé uličce.
Německý ministr dopravy Wolfgang Tiefensee přesto v tomto týdnu ujistil, že Evropská unie chce uvést Galileo do provozu v roce 2012. Německo, které předsedá EU, nyní navrhne, aby výstavbu systému a rozmístění satelitů na oběžnou dráhu převzal od konsorcia soukromých firem veřejný sektor.