Článek
Zveřejněná data se týkají výsledků za rok 2023. Podle nich celé Česko tehdy dokázalo vytřídit jen 44,4 procenta veškerého komunálního odpadu. Nejde pouze o klasické plasty, papír a sklo, započítávají se i textil, elektroodpad nebo bioodpad.
Od letoška musí každá jednotlivá obec povinně třídit alespoň 60 procent odpadu. Za pět let limit vzroste na 65 procent a od roku 2035 má činit 70 procent. Těm, kteří cíl nesplní, hrozí pokuta až do výše 200 tisíc korun.
Pro představu, jak na tom Česko je: Na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP) a Prahy přesáhlo podle zmíněných dat současnou hranici jen sedm z 206 ORP.
Sběr textilu zatěžuje rozpočty obcí, pro vytříděnou surovinu těžko hledají zpracovatele

Některé jednotlivé obce navíc přiznávají, že se jim navzdory zesílené snaze cíle nejspíš nepodaří splnit ani letos.
Mezi ně patří například Frýdlant v Libereckém kraji. Ten na úrovni obce s rozšířenou působností, která kromě samotného města zahrnuje i další přilehlá území, patřil v roce 2023 mezi trojici nejhorších. Vytřídil jen lehce přes pětinu odpadu. Hůře na tom byly už pouze Litvínov a Bílina.
„Zaměřujeme se především na osvětu – zajišťujeme informovanost občanů prostřednictvím tisku a webu. V dubnu plánujeme distribuci tašek na třídění pro domácnosti zapojené do pytlového sběru. Ti, kdo budou mít zájem a dosud nejsou zapojeni, se do systému zapojí,“ uvedla pro Novinky mluvčí frýdlantské radnice Petra Suková.
Vytřídit bioodpad
Obce, které cíl už před dvěma lety plnily, se shodují, že pro úspěch bylo klíčové usnadnit lidem přístup k nádobám na třídění. „Musíte to lidem dát až přímo pod nos,“ prohlásil starosta Pacova Tomáš Kocour (Sdružení pro rozvoj a prosperitu Pacovska).
V Pacově i v dalších obcích se osvědčil takzvaný door to door systém. Tedy strategie, kdy obec nádoby rozdá do každého domu. Například v Pohořelicích takto dokázali od zavedení systému v roce 2017 snížit množství směsného odpadu o 40 procent.
„Povedlo se tak vytřídit velkou část bioodpadu, který dříve končil v popelnicích na směsný komunální odpad,“ konstatoval starosta města Miroslav Novák (ODS).
Podle úspěšných radnic je důležitá i osvěta lidí například o tom, kde mohou v obci třídit použitý textil. A některým se osvědčilo také zdražení poplatků za komunální odpad a zavedení slev pro domácnosti, které se přihlásí do systému na třídění.
Zvýšení poplatku aktuálně zvažují i v Lounech. Ty jsou dalším městem, které se ve třídění odpadu potřebuje zlepšit. Vedení obce uvádí, že potíž je například u bioodpadu. Třetina jej podle zjištění radnice končí v černých popelnicích na směsný odpad.
„Jestliže by občané bioodpad lépe zpracovávali, k cíli bychom se přiblížili,“ uvedl radní pro životní prostředí Jaromír Suchan (SPD).
Louny proto chtějí například zaměřit pozornost na bytové domy na sídlištích, kde lidé nemohou na rozdíl od obyvatel rodinných domů bioodpad kompostovat.
Zálohování PET lahví výrazně zlepší recyklaci, říká šéf Mattoni Pasquale
