Článek
Opadnutí inflace neznamená, že ceny klesnou rok dva nazpět. Už s námi zůstanou, jenom by teď měly opět růst poměrně standardním tempem. Drahota v Česku tudíž trvá. Ceny za poslední dva roky vzrostly v průměru o více než čtvrtinu a reálné příjmy Čechů se o desetinu propadly.
Většina Čechů tak rekordně zchudla. I Marcela Nováková, která bydlí sama v garsonce na východním okraji Prahy. Pracuje jako sekretářka a má čistou mzdu 27 tisíc korun, stejně jako před dvěma lety. Za tu dobu jí ale nadvakrát zvýšili nájem, stoupl z 11 500 korun na 12 600 Kč, a po nákupu potravin a dalších nejnutnějších věcí, jejichž ceny vyletěly vysoko, jí v peněžence po výplatě moc nezbývá.
Lednová inflace byla nižší, než čekala ČNB
„Musím si odpouštět hodně věcí, kupuji většinou v akcích. Přemýšlím, zda investovat do jídla, nebo do oblečení, které potřebuji. Ještě zvládám dávat si tisícovku měsíčně na stavební spoření, jinak ale neušetřím nic,“ svěřila se Novinkám a Právu. Ještě hůř jsou na tom třeba rodiny, které živí několik dětí.
Paní Marcela ani letos neočekává, že by si v práci finančně polepšila. Jiní ale takové štěstí mít mohou, a to i podle premiéra Petra Fialy (ODS). Ten v týdnu prohlásil, že reálné mzdy letos porostou. Ve veřejné sféře však vláda pro letošek až na učitele a lékaře nepřidala.
Zato jim z příjmů nově „ujídá“ konsolidační balíček, když všichni zaměstnanci včetně těch z privátní sféry začali nově odvádět nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta své hrubé mzdy.
Kumulativně za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvýšila o bezprecedentních 27,3 procenta
„Letos očekáváme růst reálných mezd o čtyři procenta, což po předchozích poklesech ale velkou výhrou pro domácnosti nebude,“ řekl Novinkám a Právu ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Dodal, že na předpandemickou úroveň se průměrná reálná mzda vrátí až v roce 2026.
„Kumulativně za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvýšila o bezprecedentních 27,3 procenta,“ upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Obavy z přecenění se nenaplnily
Za lednovým poklesem inflace, který byl ještě razantnější, než se očekávalo, bylo hlavně odeznění statistického vlivu předloňského úsporného energetického tarifu.
„Část propadu jde na vrub vysokému srovnávacímu základu, avšak je vidět, že inflační tlaky i tak v ekonomice až na výjimky konečně polevují,“ řekl analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Řetězce si podezřele zvýšily přirážku u cukru, zjistil antimonopolní úřad
Zpomalení meziroční inflace v lednu ovlivnily hlavně ceny týkající se bydlení. U elektřiny zmírnily růst na 13,3 procenta, když ještě v prosinci rostly o 142,4 procenta. Pokračovalo i meziroční zlevňování potravin.
Oproti prosinci ceny v lednu stouply o 1,5 procenta. Elektřina a voda zdražily o více než desetinu, zemní plyn o 3,6 procenta a teplo a teplá voda o 3,2 procenta.
Podle analytiků se však nenaplnily obavy z lednových úprav ceníků v obchodech. Ceny nealkoholických nápojů se hlavně kvůli zvýšení DPH během ledna zvedly o 3,9 procenta, naopak i díky poklesu sazby daně z 15 na 12 procent však zlevnil chleba o 3,5 procenta, uzeniny o 2,4 procenta a cukr o 8,2 procenta.
Třeba ovoce ale přes nižší daň zdražilo o pět procent a zelenina o 2,4 procenta, když ceny brambor byly o 5,7 procenta vyšší než v prosinci.
Konec zdražování, hlásá Fiala
Podle premiéra Fialy je pokles inflace „dobrou a radostnou zprávou“. „Znamená to konec dvouletého zdražování, stresu, kterému byli vystaveni občané a firmy, konec nejistoty z budoucnosti, konec zdražování,“ prohlásil.
Většina ekonomů se shoduje, že vláda mohla inflační vlnu ztlumit, kdyby dříve a razantněji přišla předloni s regulací cen energií. Řada firem zdražila své výrobky a služby více než musela kvůli nejistotě, jak vysoké složenky budou muset v budoucnu platit.
Šéfka klubu opozičního ANO Alena Schillerová v týdnu připomněla, že v oblasti bydlení a některých služeb došlo i letos kvůli vyšší DPH k dalšímu zdražování.
„Inflační tornádo navzdory krokům Fialova kabinetu podle očekávání pomalu odeznívá, ale škody po něm jsou jedny z největších ve vyspělém světě,“ řekla.
Aleš Michl, guvernér České národní banky, která inflaci hlídá, výrazný pokles uvítal. Upozornil však, že přetrvávají rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Lednová inflace přitom byla o 0,7 procentního pod prognózou banky. Základní sazba ČNB činí 6,25 procenta. Rada centrální banky ji minulý týden snížila o půl procentního bodu.