Článek
Německý koncern uvedl, že hodlá změnit strukturu vedení společnosti. Jakou roli má Müller ve firmě nadále zastávat, je zatím nejasné. Podle Volkswagenu nicméně „signalizoval připravenost se spolupodílet na připravovaných změnách”.
Dozorčí rada má v pátek mimo jiné projednat oddělení divize nákladních automobilů. V budoucnu chce dát firma více odpovědnosti a pravomocí jednotlivým samostatným značkám a regionálním divizím.
Müller přišel po vypuknutí emisní aféry
Müller byl do čela koncernu zvolen na podzim 2015 po vypuknutí emisní aféry, s jejímiž důsledky se firma vypořádává dodnes. Smlouva by mu končila až v roce 2020.
Herbert Diess |
---|
Předsedou představenstva automobilky Volkswagen, která je vlajkovou lodí stejnojmenného koncernu, je Diess od července 2015. Je i členem představenstva koncernu. |
V letech 2007 až 2014 byl členem představenstva automobilky BMW a od roku 2012 do roku 2014 byl šéfem vývoje u BMW. Od února 2015 je také ve vedení německého výrobce čipů Infineon Technologies. |
Narodil se 24. října 1958 v Mnichově. V roce 1977 začal studovat automobilovou technologii na mnichovské Univerzitě aplikovaných věd a v roce 1983 ukončil inženýrské studium na Technické univerzitě v Mnichově. |
V letech 1984-1989 působil jako vědecký pracovník v Institutu pro obráběcí stroje a průmyslový management při Technické univerzitě, v roce 1987 získal doktorát. |
V roce 1989 ho kariéra zavedla do společnosti Robert Bosch GmbH a v roce 1996 přešel k BMW, kde prošel řadou vedoucích funkcí a působil například i v Anglii. Již v BMW měl pověst manažera, který umí restrukturalizovat firmu a snižovat její náklady, a tuto pověst potvrzuje i u Volkswagenu. |
Zdroj: ČTK |
Emisní aféra vypukla v září 2015, kdy v čele Volkswagenu stál Martin Winterkorn, který musel následně odstoupit. Americká Agentura pro životní prostředí tehdy koncern obvinila, že jeho dieselové motory obcházejí měření emisí. [celá zpráva]
S Američany se Volkswagen na začátku roku 2017 domluvil na urovnání sporu. V rámci dohody automobilka přiznala vinu ohledně porušení některých ustanovení amerického práva a zaplatila 4,3 miliardy dolarů. [celá zpráva]