Mráz ničil jahodníky i révu

V noci na středu mrzlo téměř v celém Ústeckém kraji. Na jahodových plantážích bylo minus pět až minus osm stupňů. Přízemní mráz tak zřejmě zničil úrodu jahod.

„Pro pěstitele jahod je to katastrofa. Odhadujeme, že vše, co bylo nakvetlé, je zcela pryč. Pokud pěstitel květy ochránil například fólií, tak přesto bude škoda zřejmě více než padesátiprocentní,“ řekl Právu Milan Hanč, majitel jahodárny ve Vraňanech na Mělnicku a zároveň předseda Unie ovocnářů severočeského regionu.

Ovocné stromy v současném stadiu květu se podle něj s nočním mrazem vypořádaly mnohem lépe než jahodníky. „Stromy už mají plůdky, takže tam se případné škody teprve projeví. Nyní je to ještě velice špatně rozpoznatelné,“ připomněl Hanč.

V ovocném sadu v Jirkově na Chomutovsku naměřili v noci na středu u země minus pět stupňů. „Jestli mráz napáchal nějaké škody, se teprve ukáže, zřejmě ale budou,“ řekl Právu ovocnář Petr Škuta.

Na stovky miliónů korun se vyšplhají škody ve vinicích po další mrazivé noci. A to přitom první obhlídky nevěstily tragédii. Nakonec ale noc na středu nejspíše v následcích překoná škody z šestistupňového velikonočního mrazu.

„Podle prvních odhadů budou škody větší než při dubnových mrazech,“ uvedl ve středu výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček. „Minus půldruhého stupně, mohlo by to být ještě dobré,“ konstatoval ve středu ráno místopředseda Vinařské asociace Jiří Maděřič z Moravského Žižkova na Břeclavsku. Jenže nebylo. S každou další hodinou se na vinici projevovaly následky mrazivé noci.

„V některých lokalitách je zničeno padesát procent budoucí úrody,“ konstatoval kolem poledne Maděřič. A není sám. I když předpovědi nebyly tak alarmující, na Hodonínsku v některých lokalitách teplota klesla i pět stupňů pod bod mrazu. Také Znojemsko postihl mráz, největší škody ale nadělal ve velkopavlovické vinařské podoblasti, tedy v části Břeclavska a Hodonínska.

Podle vinařů noční mráz nejvíce škodil mladým vinicím, které nachytal v době krátce po vyrašení. Odnesly to i keře, jež se po dubnovém mrazu vzpamatovaly a vyrazily znovu do rašení. Podle Maděřiče budou škody definitivně sčítat až v následujících dnech.

I meteorologové hovoří o výjimečné situaci. V některých oblastech totiž nemrzlo jen pár minut k ránu, ale celou noc. Patří mezi ně Šindelová na Sokolovsku v nadmořské výšce 598 metrů.

Teploměry zde uprostřed noci ukazovaly minus 8,2 stupně. „Tohle už nejsou klasické ranní mrazíky, které trvají pár minut. Takový charakter má studené zimní počasí,“ řekl Právu pozorovatel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Rudolf Kovařík ze Šindelové.

Výjimečná je podle Kovaříka především doba, po jakou mrazy trvaly. „Začalo mrznout už v úterý po dvacáté hodině a mráz vydržel až do půl osmé ráno,“ podotkl Kovařík s tím, že tak nízké teploty 10. května jeho stanice nezaznamenala od roku 1976.

Pěstitelé přitom minusové teploty počítají na minuty. I ty mohou rozhodovat o úspěchu jejich úrody. „Když je dva stupně pod nulou patnáct až dvacet minut, některé lístky a květy to přežijí. Pokud ale mrazy trvají tolik hodin, šance na přežití je nulová,“ dodal Kovařík.

Podle něho už nestačí rostliny a stromky zakrývat jen igelitem, ale je třeba přes ně přehodit pytlovinu. Truhlíky je třeba schovat, ve sklenících pak Kovařík doporučuje přitopit.

Pranostiky hovoří o tom, že tzv. ledoví muži, Pankrác, Servác a Bonifác, přicházejí mezi 12. a 14. květnem. Letos tak udeřili o chvíli dříve. A podle Kovaříka je dost možné, že ne naposled. „Troufám si tvrdit, že v období mezi pátým až osmým červnem přijdou malí ledoví muži. To už by se ale skutečně mělo jednat o přízemní mrazíky,“ doplnil Kovařík.

Na třech místech padly ve středu nad ránem teplotní rekordy také v Olomouckém kraji. V Šumperku, kde meteorologové naměřili minus 2,4 stupně, byl dokonce překonán 73 let starý rekord, který tehdy činil minus 0,7 stupně. Právu to řekl Roman Volný z ostravského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.

„V Jeseníku jsme naměřili stejně jako v Šumperku minus 2,4 stupně. Dosavadní rekord tam byl z roku 2005 a činil minus 0,7 stupně. V Bělotíně bylo 2,1 stupně pod nulou. Dosavadní rekord byl rovněž z roku 2005 a činil minus 0,1 stupně,“ uvedl Volný.