Článek
Poplatek za vklad hotovosti třetí osobou u drtivé většiny bank hradí osoba, která na účet hotovost vkládá. Pokud tedy chcete vložit někomu na účet v tuzemské bance peníze a účet vám nepatří, uhradíte bance poplatek za to, že jste jí přinesli hotovost.
Trestáni poplatkem jsou tak většinou lidé, kteří dosud žádný účet nevlastní a s výjimkou pošty tak nemají jinou možnost, jak někomu na účet uhradit jakoukoliv platbu.
Připomeňme, že tímto poplatkem nejvíce ohroženou skupinou lidí jsou důchodci, lidé odkázaní na sociální dávky, lidé s exekucemi, nebo někteří lidé se zdravotním postižením. Jedná se o skupiny lidí, kteří účet buď nemají, protože systému účtu nevěří a obávají se o své prostředky, nebo o lidi, kteří účet mít nemohou, nebo ho mají v důsledku exekuce zablokovaný.
| Ve finále se hlasuje pro následující poplatky: |
|---|
| 1. Poplatek za zadání příkazu či změny trvalého příkazu přes internetbanking |
| 2. Výše poplatku za vklad na účet na přepážce třetí osobou |
| 3. Poplatek za autorizační SMS |
| 4. Poplatek za dotaz úřední osoby |
| 5. Poplatek za vedení účtu zemřelého klienta (po dobu dědického řízení) |
Takoví lidé pak nemají s výjimkou platby v hotovosti jinou možnost než hradit své výdaje na přepážce banky. Poplatek za vklad třetí osobou pak trestá především tyto už tak znevýhodněné osoby. I tak lze ovšem říci, že systém, kdy poplatek hradí osoba, která hotovost na účet někoho jiného vkládá, je logický.
Vybílit účet mohou korunové vklady
Jiný je ale případ, kdy musí za vklad hotovosti třetí osobou hradit poplatek majitel účtu. I tento případ se mezi našimi bankami objevuje. Poplatek za vklad hotovosti třetí osobou na účet klienta, kdy je ale zpoplatňován právě klient a majitel účtu, může být velmi nebezpečný a tedy i velmi absurdní. Stačí pak vkládat na účet opakovaně zcela zanedbatelné částky a tím vlastníka účtu v podstatě zruinovat.
„Na výpisu z účtu za minulý měsíc jsem si všimla poplatku padesát korun (dle sazebníku) za manipulaci s hotovostí. Vzhledem k tomu, že jsem na účet žádnou hotovost ani nevkládala, ani nevybírala, jsem vyrazila poplatek reklamovat. Na účet mi totiž někdo jiný vložil peníze, a tak jsem si myslela, že jde o chybu. K mému velkému překvapení se však dle pracovnice banky o žádnou chybu nejedná, protože poplatek je za jakoukoliv manipulaci s hotovostí, tedy i když mi třetí osoba vloží peníze na účet. Což mi nikdo ale při zakládání účtu neřekl a ani to není v podmínkách vysloveně řečeno. Tedy závěr - pokud máte na někoho, kdo má takový účet, pifku, a chcete ho připravit o pár tisíc, vkládejte mu opakovaně na účet nějakou směšnou částku, třeba 1 Kč, a dotyčný se na poplatcích pěkně prohne,“ kritizuje poplatek paní Kateřina z Brna.
Stačí uvést konkrétní příklad. Pokud někdo vloží klientovi na účet stokrát pět korun, zaplatí sice 500 korun za vklady (případně další peníze za poplatky), nicméně banka zinkasuje od klienta za každý vklad například 50 korun poplatku, tudíž mu banka strhne 5 000 korun na poplatcích.
Platí za něco, co si neobjednal
Absurdita poplatku za vklad hotovosti na účet třetí osobou tkví v tom, že klient banky je zpoplatňován za něco, co ani sám nemohl ovlivnit, nebo za něco, co si vůbec neobjednal, nebo nesjednal. Nese tak náklady za jednání nějaké třetí, třeba i neznámé osoby. V těchto ohledech je poplatek za vklad třetí osobou, který banka uplatňuje po majiteli účtu, velmi podobný poplatku za příchozí platbu.
Řešení věci je přitom velmi jednoduché a ve většině bank i dobře funguje. Pro možnost vložení hotovosti na účet třetí osoby musí banka vyžadovat vyplnění vkladového formuláře, ve kterém bude také stanoven poplatek za vklad na účet třetí osobou, a to přímo v hotovosti tomu, kdo vklad provádí.
Kopie formuláře navíc bude klientovi sloužit jako doklad o zaplacení poplatku. Tím banka ochrání především své klienty, kteří jí důvěřují a spoléhají na to, že banka neumožní "vytunelovat" účelově jejich účet.
