Článek
Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) je posledním příkladem tohoto trendu středeční oznámení německého koncernu E.ON, že zvažuje vyřadit z provozu nedávno vybudovanou elektrárnu na zemní plyn ve slovenských Malzenicích. E.ON se přitom dohodl s německým regulačním úřadem, že dvě své moderní plynové elektrárny v Německu ponechá v provozu, i když na nich prodělává.
Minulý týden obchodní ředitel české společnosti ČEZ Alan Svoboda řekl, že po většinu roku se firmě nevyplatí spouštět zcela novou plynovou elektrárnu v Počeradech, protože výroba elektřiny z plynu je teď kvůli drahému plynu, levnému uhlí a přebytku emisních povolenek nákladnější.
Tento týden rozhodla o odstavení své plynové elektrárny v Německu norská Statkraft a podobné kroky přijaly i energetické podniky v Británii i jinde v Evropě.
| Paroplynová elektrárna v Počeradech |
|---|
| V Počeradech na Mostecku stojí od roku 1970 uhelná elektrárna, která byla postupně rozšiřovaná a modernizovaná. Její celkový instalovaný výkon činí 1000 MWVedle ní má být letos uvedena do provozu moderní paroplynová elektrárna s výkonem 880 MW a s emisemi CO2 nižšími o 70 procent. ČEZ do její výstavby investoval 20 miliard korun. |
"Podniky jen stěží provozují plynové elektrárny tak, aby to bylo rentabilní. A platí to dokonce i pro nejmodernější zařízení," řekl listu analytik firmy IHS Energy Kash Burchett.
Levné uhlí by bylo výhodou, ale co ekologie?
Prudké zlevnění uhlí může mít ale pro evropskou energetiku značný přínos. "V této chvíli ekonomika těží z levné elektřiny," řekl finanční ředitel E.ON Marcus Schenck. To ale podle něj platí, "jen pokud si řekneme, že ochrana životního prostředí nebude politickou prioritou".
Pro evropské politiky to představuje dilema - levnější elektřina z uhlí může poskytnout chabé ekonomice kýženou vzpruhu, expanze uhlí je však zcela neslučitelná s evropskými plány snižování emisí skleníkových plynů. Těch vypouští plynové elektrárny na jednotku energie výrazně méně než uhelné.
USA stlačily ceny uhlí, plyn se Evropě nevyplatí
Kvůli břidlicovému boomu loni americký vývoz přebytkového uhlí do Evropy vzrostl o 23 procent, uvádí údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA). Cena uhlí na evropské energetické burze EEX klesla za poslední rok o 19 procent, zatímco cena většiny plynu v Evropě je vázána na ceny ropy, které zůstávají relativně vysoké.
Uhlí z USA snižuje jeho ceny v Evropě a vytlačuje z výroby elektřiny plyn. Například v Británii podíl uhlí na výrobě elektřiny loni stoupl na maximum za 17 let, zatímco podíl plynu obdobným tempem klesl. Situaci plynových elektráren výrazně ztěžuje i expanze obnovitelných zdrojů jako větru a slunce, protože jejich produkce je obvykle vysoká ve špičkách, pro jejichž obsluhu jsou určeny i elektrárny na plyn.
Ekonadšení střídá pragmatický přístup
Změnu přístupu v tomto směru, který kontrastuje s nedávným nadšením EU pro snižování emisí, naznačil evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Ten minulý měsíc podle WSJ řekl, že EU by měla záběr své energetické politiky rozšířit z dosavadního úzkého zaměření na snižování emisí a začít klást stejně velký důraz na to, aby zůstala energie cenově dostupná.
Překotný rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Evropě vedl k výraznému růstu cen elektřiny pro spotřebitele a těžkým deformacím energetického trhu. Produkce solárních a větrných elektráren je navíc nesouvislá a nepředvídatelná a vysoce flexibilní plynové elektrárny jsou ideálním prostředkem k jejich zálohování. Jejich odstavování tak může dál zhoršit energetickou situaci v Evropě a podkopat energetickou bezpečnost kontinentu, varoval analytik IHS Energy Burchett.
